Článek
Jak se cítíte jako součást canneského filmového dění?
Sice jsem právě absolvovala schůzku s nepohostinnou hosteskou, ale nemohla mi zkazit náladu. Cannes, to je sen. I když tyhle věci jsou nejlepší ještě dřív, než se stanou. Krásný byl pocit, když přišel e-mail, že můj film Tramvaj bude na festivalu, a ten už přímo tady nemůže nic překonat.
Máte spoustu cen včetně oscarové nominace za Řeči, řeči, řeči a berlínského Zlatého medvěda za Repete. Překvapilo vás přijetí Tramvaje do Cannes?
Tramvaj je maličkost, sedmiminutový film, od kterého jsem nečekala nic víc, než že se u něj pár lidí zasměje. Je mi také jasné, že k přijetí hodně pomohl náš francouzský koproducent, který věděl, jakým způsobem ho nabídnout. Nicméně když jsem se to dozvěděla, napili jsme se s mužem koňaku z Cognacu, který máme jen na pěkné příležitosti.
Tramvaj vznikla jako první ze zamýšlené série na jedno téma. Jak to bylo?
V roce 2009 mi napsala jedna francouzská dokumentaristka, že by bylo senzační, kdyby několik režisérek natočilo animovaný film o ženských sexuálních fantaziích. Rámec je vymyšlený tak, že všechny hrdinky pojedou metrem, a vždy, když zastaví, odehraje se jeden příběh. Ukázalo se, že na takový projekt se ve Francii dají sehnat peníze, a dostala jsem grant i u nás, takže nakonec je Tramvaj hotová jako první.
Je o erotických představách řidičky tramvaje. Jak vás to napadlo?
Mě nejdřív napadne kresba – a pak to ostatní. Ale vzpomínám si, že v tom hrál roli pocit, který má asi někdy každý – jako rentgenem si prohlížíte lidi a vidíte je nahé. Oni o tom nevědí, jsou bezbranní, protože je to jen vaše představa. Ale řidička tramvaje ví, že kdyby chtěla, zavře dveře a lidi budou dělat to, co jim poručí…
Tramvaj se bude – dřív, než se spojí s ostatními – hrát v kinech před některým celovečerním filmem. Čekáte pobouření a obvinění ze „sprosťačin“?
Už jsem to zažila, dokonce od přátel, kterým jsem film pustila. Ale jiní se smáli od začátku do konce, a já doufám, že smích bude převažovat. Netočila jsem sexuální představy „na vážno“, ale jako legraci, a to je podstatný rozdíl.
