Hlavní obsah

Mauglí a kapitán Flint zrození štětcem Zdeňka Buriana

Právo, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy ožilo dávno zašlými dobrodružnými příběhy. Do 16. září v něm probíhá výstava malíře a výtvarníka Zdeňka Buriana (1905-1981) nazvaná Originály ilustrací Kniha džunglí a Ostrov pokladů. Je složená z obrázků, kterými autor doprovodil románové příběhy syna pralesa Mauglího a hledačů zakopané truhly legendárního pirátského předáka Flinta.

Foto: katalog výstavy

Mauglí a Baghíra na ilustraci malíře Zdeňka Buriana (výřez)

Článek

První sál je věnován knize Roberta Louise Stevensona (1850–1894) Ostrov pokladů, lépe řečeno výtvarnému zpracování její obálky a ilustracím. Díky Burianově fantazii vyplouváme společně s Jimem Hawkinsem a Johnem Silverem lodí Hispaniola na Ostrov kostlivců. Aby byla představa lepší, umístili autoři expozice do sálu i skutečnou truhlu s kostlivcem uvnitř a pirátskou mapou.

Malířovo výtvarné zpracování je precizní, dbá nejen na výslednou kompozici, ale i na každý malý detail. Hispaniola pluje na černozelené hladině vstříc zatažené obloze a celková nálada působí velmi tísnivě.

Osmahlý pirát ošlehaný mořskými větry má propracovanou každou vrásku i každý fousek na tváři, která působí jako stará stanová kůže. A navrch má v náušnici zavěšenou dýmku. Na jiné ilustraci autor nezapomněl ani na nezbytného papouška a otrhané kabátce a drsné grimasy.

Kniha džunglí 

Druhý sál zavádí do říše Josepha Rudyarda Kiplinga (1865–1936) a jeho dvoudílného románu Knihy džunglí. Výtvarník si pro vizuální popis vystačil pouze s černou tuší, kterou rozprostřel na bílé ploše papíru, takže veškerá díla evokují starobylé rytiny. Díky tomu vrhá abstraktní všeobjímající prales zlověstné stíny a z jeho nitra šlehají oči divokých a nebezpečných šelem, především tygra Šér Chána.

Mauglí dává na odiv díky černobílé perokresbě vyrýsované svaly jako antický hrdina na piedestalu. Jeho přítel pardál Baghíra má smolně černou srst, ze které svítí jen oči, takže připomíná spíš ducha pralesa než opravdové zvíře.

Veškerá vystavená díla nám dají díky imaginaci Zdeňka Buriana vzpomenout na romantické chvíle našeho dětství. Kdy jsme ještě věřili, že dobro opravdu zvítězí nakonec nad zlem a s hlavním hrdinou románu přijde zákon.

Reklama

Výběr článků

Načítám