Hlavní obsah

Letní filmová škola začala bouřkou a panem Hulotem

O víkendu odstartoval v Uherském Hradišti šestatřicátý ročník Letní filmové školy. Už před sobotním slavnostním zahájením, kterého se mimo jiné zúčastnil také režisér Juraj Herz, se naplno rozjel kolotoč filmových zážitků.

Letní filmová škola začala bouřkou a panem Hulotem

Zadrhl se jen v letních kinech. Poničila je totiž bouřka a představení v nich musela být zrušena. Svou vikinskou trilogii (filmy Když letí havran, Stín havrana a Bílý Viking) představil převážně mladým festivalovým divákům islandský režisér Hrafn Gunnlaugsson. Je jediným filmovým tvůrcem ve své zemi, který se do tak vzdálené minulosti vrací.

Přibližuje drsnou dobu Vikingů

A spoluobčané ho za to zrovna nemilují. „Islanďané mají o Vikinzích zkreslené romantické představy. Já se snažím přiblížit drsnost té doby. I když je to samozřejmě moje interpretace minulosti.“

Snaží se úspěšně. V jeho filmech se zabíjejí tuleni, porcují velryby, dochází k rituálním soubojům koňů, nepřátelé se vraždí třeba tak, že se upálí vařící vodou v sauně. A to vše je zasazeno do příběhů o osudových láskách a nenávisti.

Hradiště zažilo také projekci polského filmu Červená a bílá, který vznikl na základě literární předlohy Doroty Masłowské. Sama spisovatelka si ve výboji své fantazie a zároveň velké generační zpovědi zahrála jednu z ústředních rolí.

Vrcholem byla komedie Prázdniny pana Hulota

Dalším vrcholem víkendového programu byl snímek Prázdniny pana Hulota. Komedie Jacquesa Tatiho z roku 1953 vyniká originálními nápady, které jsou vždy dotažené o kousek dál, než čekáte, ale nechybí jí ani politické poselství a trocha hořkosti. A také dokazuje, že v komedii se nemusí moc mluvit a že nepotřebuje ani výraznou dějovou linku.

Hned po francouzském skvostu se publikum mohlo těšit na předpremiéru filmu Roberta Sedláčka Největší z Čechů. Nízkorozpočtový hraný snímek o rekordmanech v nejrůznějších bizarních kategoriích a „zpruzených“ filmařích, kteří je točí, návštěvníky kina rozesmál i trochu rozčílil.

Sedláček tak musel na besedě po projekci čelit i nepříjemným dotazům po smyslu celého projektu. „Filmař má točit a moc neuvažovat,“ odpověděl s nadsázkou sám režisér, který se mohl opřít o skvělé herecké výkony zejména Jiřího Vyorálka a Jaroslava Plesla.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků