Článek
Lagréne už dávno není jen novým „vtělením“ Django Reinhardta, jak byl označován v počátcích. Publikum doslova zavalil dlouhými sety s verzemi standardů Legranda, Zawinula a dalších a s přidávanou Isn’t She Lovely Stevie Wondera.
Jedinou závadou bylo, že až na krátký pozdrav nemoderoval vystoupení a nehlásil, co vlastně hraje. Posluchačům to příliš nevadilo a ocenili výkon kvarteta, ve kterém dostával prostor především hráč na tenor a soprán saxofon Franck Wolf. Skvělí byli i klávesista Jean-Yves Jung a bubeník Jean-Marc Robin.