Hlavní obsah

Kryštof Mucha: Festival v Cannes se mění, ale pořád je nejdůležitější

Právo, Věra Míšková

Po loňském 70. ročníku jako by se canneský festival proměnil a zmenšil. Více než o filmech se na něm mluví o genderové (ne)vyváženosti ve filmovém průmyslu, po Croisette neprojíždějí obří limuzíny s reklamami na americké trháky, hvězdy v hlavním programu skoro nejsou. Cítí to i výkonný ředitel karlovarského festivalu Kryštof Mucha.

Foto: Věra Míšková

Kryštof Mucha na canneském festivalu.

Článek

 Proč se letošní ročník liší od předchozích?

Myslím, že to má do značné míry na svědomí celá kampaň MeToo a vše, co s ní souvisí.

Jak to na vás působí?

Z mého pohledu je to těžko pochopitelná věc, uměle vyvolaný problém, s jakým my jsme se zatím nesetkali. V Cannes se bojuje o to, aby byla vyhlášena kvóta, že bude do roku 2020 v programu padesát procent filmů natočených režisérkami. Přitom zároveň slýchám, že ani ženy o to nestojí, dokonce je to ponižuje. Chtějí mít film v programu proto, že je dobrý, ne proto, že ho natočila žena.

Naštěstí nemám pocit, že bychom takový problém měli u nás. V čele karlovarského festivalu stál celé roky jeden muž Jiří Bartoška a jedna žena Eva Zaoralová. Nevzniklo to kvůli genderové vyváženosti, ale přirozeně díky jejich schopnostem a vlastnostem. Ve festivalovém týmu pracuje možná víc žen než mužů, ale nikdy by mě ani nikoho jiného nenapadlo o tom z tohoto hlediska přemýšlet.

Souvisí to i s letošní absencí hvězd v hlavním programu Cannes?

Do určité míry ano. Atmosféra je jiná než v minulosti, kdy si ji sem i hvězdy přijely rády užít. Dát člověku nálepku je bohužel velmi snadné a dnes nikdo neví, kdy ho to může potkat.

Řekl jste, že do určité míry. Jaké jsou další důvody?

V Americe začala být dominantní takzvaná sezóna cen. Všichni řeší, že když mají film, který má potenciál dostat v libovolné kategorii nominaci na Oscara, je lepší ho udržet v šuplíku do podzimu. V Cannes ho klidně sestřelí kritika, která je nemilosrdná, a ten film už pak nikoho moc nezajímá.

Navíc prezentace v Cannes je velmi drahá. Ale když se počká do podzimu, je možné představit film na tradičním festivalu v Benátkách a propagaci udělat na velkém trhu v Torontu. Podobně lze kombinovat třeba San Sebastian a Curych.

Proč tedy filmaři pořád touží se do Cannes dostat?

Pro filmaře je to mekka, je to nejvíc, čeho mohou dosáhnout. Ale obchodně je to hlavně pro Ameriku nevýhodné. Letos ostatně vidíme v hlavním programu málo amerických filmů. I velké párty a prezentace, které v Cannes bývaly, mizí. Za mnohými stál ostatně do značné míry Harvey Weinstein. Vozil velké hvězdy na charitativní večírky, ty přivábily bohaté lidi a ti utráceli velké peníze. A najednou je konec - duch obvinění se vznáší nad festivalem.

Dneska se v Cannes člověk jen dočte, že Matt Damon nebo Ben Affleck něco udělali nebo se chystají udělat. Dřív by přijeli a projekt představili. Buď jak buď, aby tisk kritizoval canneský festival za nedostatek hvězd, toho bych se nikdy nenadál. Ale věřím, že se ta atmosféra vrátí.

Čím jsou Cannes důležité pro karlovarský festival?

Je to poslední termín, kdy se můžeme s lidmi, s nimiž se pak uvidíme ve Varech, setkat a projednat podrobnosti. Uzavírá se program, jsou poslední schůzky, aby se vše doladilo. A pořád je to nejdůležitější festival na světě, je dobré na něm být.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám