Hlavní obsah

Kdo dostane Zlatou palmu a kdo nic? V neděli večer skončí v Cannes 67. filmový festival

Právo, Věra Míšková, Cannes

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V neděli večer naposledy zamíří reflektory a hledáčky kamer na hvězdy, stoupající do kina bratří Lumiérů. Porota, vedená novozélandskou scenáristkou a producentkou Jane Campionovou, jejímiž členy jsou dále například herci Gael García Bernal, Willem Dafoe nebo režisérka Sofia Coppola, vyhlásí držitele 67. Zlaté palmy a dalších cen.

Foto: Reuters

Kritika nejvíce favorizuje film belgických bratří Jean-Pierra (vpravo) a Luca (vlevo) Dardennových Dva dny a jedna noc, ve kterém hraje Marion Cotillardová (uprostřed).

Článek

Francouzi fandí Dardennům

Podle domácích kritiků by měl mít nejvíc šancí film belgických bratří Jean-Pierra a Luca Dardennových Dva dny a jedna noc, kteří dostali v jejich hlasování osm zlatých palmiček jako nejvyšší bodové hodnocení.

Je to dost překvapivé, film je v kariéře těchto canneských štamgastů a laureátů už dvou Zlatých palem jeden z nejslabších. Příběh dělnice, která přijde o práci a přemlouvá během víkendu spolupracovníky, aby se vzdali tisícieurových prémií, a ona mohla díky tomu v továrně zůstat, je po všech stránkách jen málo uvěřitelný.

Nicméně pod hlavní fotografií na titulní stránce zdejších novin se skvěl popisek: „Marion Cotillardová a bratři Dardennové stoupají po schodech. Až ke Zlaté palmě?“ Inu, kdyby se to podařilo, byl by to první canneský hattrick: tři Zlaté palmy ještě nikdy nikdo nedostal.

Mr. Turner vs. Zimní spánek

V hlasování zahraničních médií v časopise Screen naopak od prvního dne vede soutěžní film Mr. Turner britského režiséra Mikea Leigha o malíři, kterého brilantně hraje Timothy Spall. Film má skvělou atmosféru a působí velmi autenticky, o čemž Leigh v Cannes řekl:

„Už dříve jsem točil film z viktoriánské doby a vím, jak je důležité vytvořit uvěřitelný obraz. Ale tentokrát bylo podstatné vytvořit i uvěřitelnou postavu. Proto jsme věnovali opravdu hodně práce studiu historických dokumentů.“ Vyplatilo se to.

Bez šancí zřejmě není ani tříačtvrthodinový film tureckého režiséra Nuri Bilge Ceylana Zimní spánek, sice vleklý, nudný a pseudointelektuálně přemítavý, ale to tu mívají dost rádi. Je samozřejmě otázka, jestli to má ráda také Jane Campionová a její porota.

Hazanavicius v Čečensku

Francouz Michel Hazanavicius po Artistovi z roku 2011, za kterého dostal Oscara, soutěžil s filmem Hledání, odehrávajícím se za druhé války v Čečensku v roce 1999. Film sleduje tři linie. Devítiletého chlapce, kterému ruští vojáci zavraždili rodiče a on hledá svou starší sestru a malého bratříčka. Pracovnici charitativní organizace, která se marně snaží vyburcovat evropské mezinárodní organizace k účinné pomoci. A ruského vojáka, původně obyčejného, plachého a slušného kluka, z něhož dril a kruté zacházení ve výcvikovém táboře udělaly bezcitného vraha.

„Války se dnes přemístily z armád na obyvatelstvo, zabití civilisté se počítají na stovky tisíc. Těm lidem byla válka vnucena. Nechtěl jsem, aby v mém filmu zněl jasně zformulovaný politický názor, chtěl jsem se co nejvíc přiblížit k člověku,“ řekl v Cannes Hazanavicius, jehož film patřil letos k nejpůsobivějším.

A do hry o ceny vstoupí na poslední chvíli určitě i ruský režisér Andrej Zvjagincev s filmem Leviathan, biblickým podobenstvím současného světa. Od projekce, která byla předposlední v hlavní soutěži, se o něm začalo mluvit dokonce jako o silném kandidátovi na Zlatou palmu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám