Článek
Cítíte ohrožení lidstva, morálky, smyslu života natolik intenzivně, že jste se proto obrátil k žánru sci-fi?
Pulchru jsem napsal, protože se mi o ní zdálo. Proto, jak zní vaše otázka, jsem se obrátil k žánru sci-fi.
Pulchra, název neznámé planety, označuje latinsky krásu. Opravdu to měl být obraz krásy a naděje?
Pulchra má být krásná planeta a myslím, že je. O naději jsem neuvažoval.
Jako v každé vaší knize je i zde důležité silné mravní cítění a víra. Nemáte z výše svého věku pocit, že dnešní mladé generace mají složitější situaci při jejich formování?
Myslím, že dnešní mladí to nemají o nic těžší, než to měl už Tertullian, narozený ve 2. století po Kristu. Jestli jste měl ve škole latinu, pamatujete? Credo quia absurdum, amo quia turpe, quia indignum. Jestli jste ji neměl: Věřím, protože je to absurdní, miluji, protože je to ostudné, protože je to hanebné.
Hned v úvodu nové detektivky Setkání v Bílém domě, s vraždou napsané s manželkou Zdenou Salivarovou připomínáte Umělecké dílo Sinclaira Lewise. Vybrali jste si ho mimo jiné i proto, že máte jeho knihy rádi?
Umělecké dílo Sinclaira Lewise mám rád, Zdena s použitím toho motivu souhlasila, když jsem jí vysvětlil, oč v Lewisově románě jde. A do knihy se prostě hodí, protože její hrdina taky vybudoval svůj hotel jako umělecké dílo. Aspoň si to myslel.
Koho z americké literatury jste si v průběhu svého pobytu v Kanadě zvlášť oblíbili? Ocenili jste snad kvality někoho, kterého jste dříve s "československou" zkušeností tak neviděli?
Mně zůstaly staré lásky, Hemingway, Fitzgerald, Faulkner, k nim jsem přidal Saula Bellowa. Zdena má z americké literatury, pokud vím, nejradši Fitzgeralda.
V detektivce nejde jen o vraždu, vinu a trest, ale i o propojenost života v Kanadě a v České republice. Jste hodně kritičtí. Co vám nejvíce vadí?
Nejvíc mi vadí nekritický antiamerikanismus některých lidí a některých časopisů. Někomu se může zdát Pulchra antiamerická. Když vyšel Lewisův Babbitt, většina kritiků v něm viděla zdrcující kritiku maloměšťáka. Lewise to udivilo a prohlásil, že Babitta má velmi rád. Tak je to se mnou a s Amerikou. Nechápu lidi, kteří často bez znalosti kritizují Ameriku a někdy dokonce říkají, že jsou hrdi na to, že jsou Evropané.
Proč si to myslíte?
Kdybych měl v povaze být hrdý, nevím proč bych měl být hrdý na maličký kontinent, kde se zrodil pojem holocaust v nynějším významu a který v minulém století vehnal svět do dvou obrovských válek a do tří víc než krvavých revolucí. A že Pulchra končí Apokalypsou? Je docela možné, že svět takhle skončí, dřív než umře na permanentní vedro. Zeptejte se na to lovců asteroidů. Do románu, který je bradburyovskou sci-fi, se takový konec myslím hodí. Nebo myslíte že ne?
V čem vidíte naději?
Škvoreckého sci-fi a detektivka
Výzkumná kosmická expedice se na počátku čtvrtého tisíciletí vydává z planety Země vstříc planetě A10E749-O-119-E-09P, kterou její obyvatelé nazývají Pulchra. Cílem je hledání pomoci před zkázou Země. Tak začíná sci-fi próza Josefa Škvoreckého Pulchra, v níž se žijící klasik vydává do jiného žánru než obvykle.
Rozbije asteroid Zemi nebo ne? Tak zní jedna z otázek, která ale není ta hlavní. I na Pulchře hrají fotbal, řečeno s autorem evropský. Mají tam elektřinu, vynalezli parní stroj, výbušný motor. Nemají centrální vládu a začali stavět na Menším Měsíci. Proč?
Nová, čtivě napsaná próza je spíš plná otázek než odpovědí - v tom je jiná, než psal autor doposud.
Spolu s manželkou Zdenou Salivarovou vydal Škvorecký také další detektivku nazvanou Setkání v Bílém domě, s vraždou. V luxusním hotelu u Stříbrného jezera hluboko v kanadských horách je zabita dáma, které se v loterii podařilo vyhrát několik milionů. Motiv se zdá být jasný.
Jak už je u obou autorů zvykem, doplňují jednotlivé kapitoly, takže čtenář může sledovat myšlení mužských i ženských postav (nakonec poslední slovo dostane žena, jak jinak). Svět je malý a tak se i v Kanadě projeví lidé, kteří mají vazbu na Českou republiku. Nakonec jde i o nás.
Josef Škvorecký: Pulchra, příběh o krásné planetě
Petrov, 140 stran
Zdena Salivarová, Josef Škvorecký: Setkání v Bílém domě, s vraždou
Ivo Železný, 20. svazek Spisů J. Š., 204 stran
V návratu ke staré křesťanské morálce, quia impossibile est. (Protože to jinak není možné - pozn. red.)