Hlavní obsah
Jiří Stivín se svou manželkou. Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Stivín: Mojí doménou je improvizace

„Baroko je mojí srdeční záležitostí a Johann Sebastian Bach je speciální skladatel, který podle mého ještě stále není doceněný,“ říká multiinstrumentalista, skladatel, profesor, režisér a velký improvizátor Jiří Stivín. Právě on bude hvězdou festivalu Bach for All, jehož letošní ročník si zvolil téma „Bach, knížata a král“.

Jiří Stivín se svou manželkou. Foto: Milan Malíček, Právo
Jiří Stivín: Mojí doménou je improvizace

„Bach je výjimečný skladatel a já pořád říkám, že lidé ještě nepřišli na to, jak ho mají poslouchat. Protože hledají jenom melodii, ale v Bachovi je zakleto ještě něco navíc. Lidé to budou obdivovat ještě za 200, 300 let, protože to není jen melodie, ale je tam určitý řád. Bach totiž byl dokonce odpůrcem moderního skládání a jeho poslední skladba Umění fugy je vlastně vyznáním pro staré skladební postupy,“ vysvětluje Jiří Stivín pro něhož je podle jeho slov baroko srdeční záležitostí.

I proto už 28 let organizuje na podzim na svátek Cecílie koncert, v jehož první polovině jsou hrány skladby Johanna Sebastiana Bacha, Georga Philippa Telemanna a Antonia Vivaldiho. Ve druhé půlce večera jsou na řadě improvizace a uvolnění.

„Tři slavní barokní skladatelé. Chci tím vyjádřit poctu barokním skladatelům, protože oni měli blízko k tomu, co je důležité v současnosti v jazzové muzice – uvolněnost a svoboda, improvizace. To vše s příchodem klasicistní hudby úplně odešlo, v romantismu taky nic takového nenajdete. Od té doby, co je psáno, to je dáno. Ale v barokní a předbarokní muzice a jazzu jsou noty a to, co je psáno, jenom jako návod, jak hrát, ne jako dokonalý záznam,“ říká Jiří Stivín.

Jiří Stivín

Foto: ČTK

Každý muzikant musí cvičit, avšak každý ten svůj trénink cítí jinak. Jiří Stivín například necvičí, ale jak říká, hraje si pro radost. „To, co zahraju, je skvělé, a to, co nezahraju, nějakým způsobem ošvindluju. Protože já nejsem vystudovaný muzikant, takže moje doména je improvizace a věci kolem, ale u Bacha je to tak, že se prostě nedá obalamutit a je geniální v tom, že zkrátka přinutí muzikanta, aby hrál to, co chce on,“ usmívá se.

Nejsem manažer, ale muzikant

Nejen Bachem je ale zaplněn jeho hudební život. Nyní plánuje vydat staré nahrávky, vyložené improvizace, s Michaelem Kocábem a Ondřejem Soukupem. „Někdy koncem sedmdesátých let jsme udělali nahrávku, která nikdy nevyšla. Ondřej Soukup hrál na kontrabas, Michael Kocáb na elektrické piano. Rád bych to vydal jako zajímavost, přestože je to historie. Bohužel si myslím, že tento styl hudby – vyloženě volná improvizace – zanikl a nikdo ho neprovozuje,“ říká Jiří Stivín.

Živého vystoupení jejich dávného tria se však asi nedočkáme. „Například Ondra už na kontrabas dávno nehraje. Ale mohli bychom to samozřejmě zkusit. Jenže, každý máme něco a musel by to někdo zorganizovat. A já nejsem manažer a organizátor, já jsem muzikant,“ přemýšlí nahlas Jiří Stivín.

Své internetové stránky si obstarává sám, včetně domlouvání koncertů a vystoupení. „Mám ženu, která mi v tom pomáhá, nicméně nikdy jsem neměl někoho, kdo by to dělal. On to nikdo pořádně neumí. A když to někdo pořádně umí, tak na tom chce vydělat. A pak vás nutí dělat věci, které vy ani nechcete. Říkám tomu, že my muzikanti, kteří nemáme nikoho, tak jsme děvky bez pasáka. A v tom dobrém smyslu je pasák potřeba.

Jiří Stivín

Foto: Jan Handrejch, Právo

V Americe má každý svého manažera, který ho prodává. Když jsme hráli v Americe s kvartetem, přišel ke mně člověk a říká: Hrajete skvěle, udělám vám turné po celé Americe, kdo vás prodává? My jsme řekli, že si to děláme sami. Sorry, na shledanou, a už se s námi dál vůbec nebavil. Protože byznys je byznys a dělat byznys s muzikantem je, jako byste dělala byznys s někým, kdo něco vyrábí. Vy ale potřebujete dělat byznys s tím, kdo ten výrobek prodává. To je profese, která není doceněná,“ vysvětluje Jiří Stivín a dodává, že to vždycky zvládal svým způsobem sám.

Improvizuje tedy coby svůj vlastní manažer, improvizace se nevzdává ani v hudbě. Své umění předvede také na folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. „Chci hrát improvizovanou muziku, která bude také trošku inspirovaná historií, Bachem a vůbec barokní muzikou. Ta inspirace teď začíná být docela moderní. Bach, Vivaldi a další barokní skladatelé se totiž dají dotvářet, což bylo svým způsobem povolené i v jejich době.“

Hudba potřebuje srdce

Navíc je jejich hudba podle názoru Jiřího Stivína inspirativní i pro mladé skladatele. Přiznává, že nemá úplně přehled, protože je toho na trhu opravdu mnoho. „Když máte nějaký počítačový program, řeknete, aby vám skládal jako Bach, tak on vám složí skladbu jako Bach. Takže nyní umět něco napsat v tom stylu není žádný zázrak. Všechno je to ve fantazii té osobnosti, v jejím provedení.

Protože když se podíváte na internet, tak tam vidíte pětileté Číňany, kteří hrají na klavír Chopina. Sice to dítě v sobě nemá nic, ale je to takové varietní číslo a lidi to baví a koukají na to s otevřenou pusou,“ říká Jiří Stivín o skladbách a produkcích, kterým chybí srdce.

Bach for All

Mezinárodní hudební festival od března do září v Praze představuje špičky světového hudebního nebe v rámci sedmi koncertů. 28. 5. bude jazzová improvizace světoznámého hudebníka Jiřího Stivína, klavírní koncert Karla Košárka a varhanní recitál předního českého varhaníka Jaroslava Tůmy. Festival ukončí zářijový koncert Czech Ensemble Baroque – Mše h-moll. Dílo, které za Bachova života a ještě dlouho po jeho smrti nikdy nezaznělo vcelku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků