Hlavní obsah

Jiří Menzel představuje prostopášné Donšajny

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po světové premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Montrealu a včerejší české premiéře v pražském Rudolfinu vstupuje do kin prostopášná komedie z operního prostředí Donšajni.

Foto: Bontonfilm

Libuše Šafránková s režisérem Jiřím Menzelem točila už poněkolikáté.

Článek

Oscarový režisér Jiří Menzel se tak po sedmi letech vrací na plátna kin, poprvé ve své dlouholeté kariéře zároveň jako autor námětu a scénáře.

Jeho Donšajni jsou komedií o vášni k životu, hudbě a k ženám, příběhem o lásce a zklamání, o hudbě a milování a o celoživotní slabosti pro operní pěvkyně. Menzel v nich s nadsázkou a smyslem pro humor odhaluje svět opery.

Don Juan a Sukničkář

Původní název byl Sukničkáři, ale režisér ho změnil. „Oba názvy jsou takřka synonymem. Jenom jsem měl pocit, že pod názvem Sukničkáři by lidé hledali více vulgarity, než film obsahuje. Donšajn, to je takový sukničkář s grácií,“ vysvětluje a dodává: „Ptají se mě, jestli to bude komedie. Jak to krucinál mám vědět! Možná to bude smutný a možná zase takový, že to bude lidem k smíchu.“

Foto: Bontonfilm

Menzelovy Donšajni.

Děj se odehrává na malém městě, jehož operní soubor se rozhodne uvést Mozartova Dona Giovanniho. Režisér Vítek tvrdí, že nemá operu rád a že se všechny velké kusy obejdou bez inteligentního děje. Přesto pro chystané představení pozve z Ameriky slavného zpěváka Jakuba, který v místním divadle kdysi začínal.

„To je Don Juan, většího sukničkáře jsem nepoznal. Kromě sebe, ovšem,“ říká o Jakubovi Vítek. A tak se na jednom místě setkají dva donšajni, jejich minulé i současné avantýry, ženy s vášní pro život a svébytná vedoucí dětského souboru.

Postavy Vítka, učitelky Markétky a zpěváka Jakuba ztvární Jan Hartl, Libuše Šafránková a Martin Huba. V dalších rolích uvidíme Ivanu Chýlkovou, Václava Koptu, Emmu Smetanu, Evu Josefíkovou či Václava Jílka, svou poslední filmovou roli si užila Jiřina Jirásková.

Foto: Bontonfilm

Martin Huba jako operní pěvec hrál s Jiřinou Jiráskovou v její poslední roli.

Hvězdy operního nebe

Klíčové scény vznikaly v Divadle Oskara Nedbala v Táboře, natáčelo se také v Mělníku, v Barokním divadle v Českém Krumlově či v klášteře v Plasích. A protože komedie z operního prostředí se nemůže obejít bez operní hudby, představí se filmovým divákům vedle herců také hvězdy operního nebe: Anna Klamo, Jiří Hájek, Lucie Juránková, Jan Hnyk, sólistka Státní opery Praha Anda-Louise Bogza i sólista Slovenského národního divadla Peter Mikuláš. A o tom, že natáčení bylo velmi náročné, svědčí účast téměř tisícovky komparzistů.

Charakteristika hlavních postav

VÍTEK: JAN HARTL

Operní režisér, příliš chytrý na to, aby bral operní režii vážně.

MARKÉTKA: LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ

Učitelka, která má i v šedesáti neuvěřitelný sex-appeal.

JAKUB: MARTIN HUBA

Operní zpěvák v důchodu, jehož sláva je za horizontem, sexuální apetit nikoliv.

MAREK: JAN HNYK

Geniální dítě.

LEO: JIŘÍ HÁJEK

Barytonista bez ambicí, a proto úspěšný.

ADÉLKA: IVANA CHÝLKOVÁ

Šarmantní majitelka kavárny, která v sobě nosí tajemství, o kterém netuší.

ZDENĚK: JAN MIKUŠEK

Operní zpěvák, malý postavou, velký zpěvem.

EVA: LUCIE JURÁNKOVÁ

Vede cestovní kancelář a taky trochu zpívá.

PANÍ PIVOŇKOVÁ: JIŘINA JIRÁSKOVÁ

Ztělesnění usměvavého stáří.

OTTO: VÁCLAV KOPTA

Lyrický tenor, věřící katolík, který poslouchá papeže, a proto má fůru dětí.

ALENKA: ANNA KLAMO (JANOTOVÁ)

Lepší manželka než sopranistka.

Donšajn je počeštěnou verzí španělského Dona Juana a italského Dona Giovanniho, jehož příběh byl v minulosti zpracován mnohokrát. Legenda o nenapravitelném svůdníkovi se ústně šíří již od čtrnáctého století, poprvé ji sepsal v roce 1630 Tirso de Molina. Nejvíce jej však proslavil Wolfgang Amadeus Mozart, když v roce 1787 uvedl v pražském Stavovském divadle světovou premiéru opery Don Giovanni.

Film měl za oceánem velmi dobré přijetí, například kritik montrealského listu The Gazette Jeff Heinrich po uvedení v Montrealu napsal: „V jiných rukou než Menzelových by to mohla být tragédie nebo film o genderové politice. Přitom je to ale suchá komedie, bajka, která nikoho nezraní. Menzel svým starosvětským způsobem dokáže najít způsob, jak ženské postavy ve svých snímcích postavit na piedestal, aniž by je obral o důstojnost a inteligenci.“

Reklama

Výběr článků

Načítám