Hlavní obsah
Irská kapela Kodaline zahraje na festivalu Rock for People. Baskytarista Jason Boland první zprava. Foto: archiv kapely

Jason Boland z kapely Kodaline: Neradi dlouho lenošíme

Koncertem na Rock for People ve čtvrtek 4. července odstartuje irská skupina Kodaline svou letní festivalovou sezonu. Loni vydala své třetí album Politics of Living, které mimo jiné představila na loňském říjnovém koncertě v Praze. O albu i předchozích koncertech v České republice jsme mluvili s baskytaristou Jasonem Bolandem.

Irská kapela Kodaline zahraje na festivalu Rock for People. Baskytarista Jason Boland první zprava. Foto: archiv kapely
Jason Boland z kapely Kodaline: Neradi dlouho lenošíme

Letošní rok jste začali rozsáhlým turné v Asii a Austrálii. Jaké bylo?

Cítil jsem se jako ve zjevení. Pořád je pro mě neuvěřitelné, když jedu tak daleko a lidé tam znají naši hudbu. Na některých místech, třeba v Číně, jsme hráli poprvé, ale lidé reagovali fantasticky. Možná proto, že se na náš koncert někteří těšili už několik let. Když jsme se vrátili, několik dní jsem ještě fungoval podle australského času – vstával jsem brzy a chodil běhat. Pár dní po návratu z turné jsme ale šli opět do zkušebny, pracovali do noci a já se vrátil do běžného rytmu.

Máme nejlepší práci na světě, a tak neradi dlouho lenošíme. Většinou se do práce pouštíme už po pár dnech volna. Nyní jsme si to užívali o to víc, že máme nové studio a máme to tam moc rádi. Mluvím o práci, ale je to hlavně hodně zábavy.

Když mluvíte o novém studiu, je z vás cítit nadšení.

Bývaly to kanceláře a my je předělali na prostor, ve kterém můžete kdykoliv během dne bez obav hrát na bicí. Dává nám svobodu a naprostou kontrolu. Nemusíme hlídat čas v pronajatém studiu či zkušebně. Když člověk myslí na nájem, hrozí trochu stresu.

V České republice už jste hráli čtyřikrát. Co se vám při vzpomínce na ni vybaví?

Pamatuji si první koncert v pražské Lucerně. Bylo to v malém baru, jak je tam půlkruhové pódium a zrcadla (Lucerna Music Bar, pozn. red.). Vybavuju si to velmi živě, protože tam je publikum kapele opravdu velmi blízko. Byl to krásný večer, stejně jako pozdější koncert v nádherném velkém sále, kde se konají plesy. To byl zase jeden z nejteplejších koncertů, jaké jsme zažili. I na festivalech v České republice se nám hrálo hezky, takže se těšíme zpět.

Máte přehled o tom, v kolika zemích už jste koncertovali?

Ne. Je nejvyšší čas, abych si pořídil seškrabovací mapu světa, že? Už bych ji měl skoro celou seškrábanou. Chybí nám už jen Afrika a Jižní Amerika a budeme mít pokrytý celý svět. Jak už jsem řekl, mám neuvěřitelnou práci.

Loni jste vydali album Politics of Living. Jeho nahrávání pro vás prý bylo náročnější než práce na dřívějších deskách. Proč?

Je to trochu zvláštní případ, ale to album milujeme. Neřekl bych, že byl jeho vznik náročnější, spíš delší. Potřebovali jsme pauzu. Mezi dvěma prvními alby jsme tvrdě pracovali, skoro jsme neměli čas dospět. Tentokrát jsme si poprvé dopřáli práci ve vlastním tempu.

Nechtěli jsme, aby nás tlačil termín. Jediné naše přání bylo, aby byl výsledek dobrý. Jen pocit, že se nám to podařilo, nám tentokrát určil, že máme hotovo. Na výsledek jsme velmi pyšní a myslím, že nové písničky krásně doplňují náš koncertní set.

Na albu je i skladba Angel, kterou jste napsali o dívce, jež před třemi lety zemřela na koncertě v Dublinu. Jak těžké je hrát ji naživo?

Je pravda, že mnoho písní vás svým způsobem vrací do doby, kdy vznikly, ale tohle je trochu jiné. Vždy jsme tvrdili, že hudba je naší terapií, a píseň Angel byla jediný způsob, jak jsme dokázali vyjádřit to, co prožíváme. Cítili jsme, že ji musíme napsat pro její rodinu. Ta si pak přála, abychom skladbu dali na album. Aby ji lidé slyšeli. Nakonec se stala především oslavou dívčina života, a tak to také cítím, když ji hrajeme.

Podobný proces se mimochodem stává i s jinými písněmi, které vznikly za temných okolností. Například All I Want, jeden z našich prvních hitů, napsal náš zpěvák po velmi těžkém rozchodu. Nyní je světlým bodem na konci našich koncertů. Všichni při ní pláčou a smějí se zároveň. Tohle se s hudbou stává.

Začátkem roku jste mluvili o tom, že po létě vydáte nové písně. Máte už nějaké připravené?

Ano, něco už v zásobě máme. Pořád přemýšlíme, v jaké formě další hudbu vydáme. Možné je cokoli – singl, minialbum, nové album. Ale každopádně máme novou muziku téměř připravenou. Můžu slíbit, že brzy něco čerstvého uslyšíte.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků