Hlavní obsah

Ivo Jahelka: Příběhy přibývají

Právo, Pavel Král

Zpívající právník Ivo Jahelka si vytvořil umělecké renomé již před více než dvěma dekádami, nicméně nápady a především chuť házet do jednoho ranku justiční případy s osobitým písničkářstvím jej neopouštějí ani v současnosti.

Foto: Foto archiv, Právo

Ivo Jahelka říká, že až nastřádá dostatek písniček, vydá další soudničkové CD.

Článek

Dnes tento třiapadesátiletý Jindřichohradečan, který coby osobní motto pojal výmluvné rčení o tom, že „Život je snůškou průšvihů nepravidelně po sobě jdoucích“, krom své takřka nekonečné koncertní tour v podání tzv. Pojízdné soudírny obstarává i minipořad České televize Neznalost neomlouvá.

Jak jste se vlastně dostal k tomu skloubit soudní kauzy a humor, navíc ještě s kytarou v ruce?

Jednoho dne jsem se prostě rozhodl, že se proslavím jako písničkář. Problém byl ale v tom, že jsem neuměl pořádně ani zpívat, ani hrát na kytaru a ke všemu na písničkářské scéně už tehdy fungovala poměrně velká konkurence v podobě pánů Hutky, Merty, Nose a dalších. Tudíž bylo na místě vymyslet nějakou odlišnost. A coby student právnické fakulty jsem zkusil zhudebnit jeden příběh z branže. A vida – ono to fungovalo!

Začátky tohoto „řemesla“ přišly ještě za poměrně hluboké totality. Neměli například s politicky zabarvenými písničkami „problém“ někdejší vydavatelé či zřizovatelé koncertů?

Samozřejmě člověk sem tam narazil, ale poněvadž byla mým povoláním právničina, tak se to dalo vždycky nějak zdůvodnit. Tenkrát se četlo hlavně „mezi řádky“ a já vše maskoval nadsázkou a samozřejmě legrací.

Z akademického titulu JUDr. vyplývá, že se měl původně Ivo Jahelka věnovat veskrze advokacii. Máte i teď dostatek nabídek v tomto oboru?

Aby onen titul nepřišel nazmar, věnuji se právnickému řemeslu už skoro třicet let. Jako advokát mám práce nad hlavu, lidi si zkrátka nedají pokoj – pořád se rozvádějí, kradou, perou, vůbec dělají nejrůznější vylomeniny. No a z toho jsou právě živí jedinci mého druhu. Takže vážení – jen tak dál!

Zemi teď objíždíte s pořadem Písničky zpod taláru, předtím s putující Soudírnou, která svého času vyšla i na CD. Rozšířil se od té doby nějak repertoár zhudebněných případů?

Několik příběhů přibylo, třeba Balada o domovní prohlídce u občana Krejčíře patří stále k těm aktuálním. Ovšem před časem jsem byl zcela vytížen díky televizi, kde tři roky týden co týden běžel právnický pořad a já musel do každého dílu složit skladbičku k danému tématu, což je – s přihlédnutím ke stodvaceti pokračování seriálu - docela honička. Až nastřádám nový materiál, další soudničkové CD určitě natočím.

Na ČT běží již originální exkurze do tajů a záhad českého právního světa Neznalost neomlouvá. Začít ji stylově moderovat byl váš nápad?

Oslovení přišlo od autorů pořadu. Zprvu se mi do toho moc nechtělo, nikdy jsem totiž nic nemoderoval. Nakonec jsme se domluvili, ovšem pořád se učím. Přesto jsem rád, že je ten pořad i díky mé přítomnosti divácky docela zajímavý.

Byl textový obsah vystoupení a vůbec celé tvorby někdy tak trefný, že se v něm kdosi poznal a chtěl celou věc řešit třeba i žalobou na vaši osobu?

Čas od času se někdo opravdu pozná, ale k žalobě zatím naštěstí nedošlo. Asi taky proto, že coby advokát jsem vázán nejen slibem, ale přímo povinností mlčenlivosti a bez souhlasu klienta nesmím jeho případ nijak zpracovávat.

Reklama

Související články

Ewa Farna: Od Bílé jsem něco okoukala

Čtrnáctiletá zpěvačka Ewa Farna i po vydání svého druhého alba Ticho (2007) dobývá tuzemský hudební svět. V očích některých odborníků je talent, který naše...

Ondřej Hejma: Žlutý pes je zase blues

Kapela Žlutý pes se na nové desce Mellow Yellow vzdala popbluesového soundu a vrátila se k ryze bluesovým kořenům. Na desce jsou coververze různých autorů....

Výběr článků

Načítám