Článek
Přestože se tvůrci filmu opřeli o významné odborníky, jejich ambice nezamířily dál než za základní, většinou známá fakta. A tak ani nepřekvapilo, že se mimochodem pustili do stručného objasňování metody středověké scholastiky, ale podstatu Husova sporu na koncilu jen naznačili.
Následující dokument Bratři, synové Karla IV., věnovaný Václavu IV. a Zikmundovi, se pokusil rozkrýt jejich vztahy i role v evropské politice a podíly na Husově osudu, ale natolik se soustředil na oba krále, že na samotného reformátora moc prostoru nezbylo. A třebaže je snímek vůči Zikmundovi spravedlivější než přežívající stereotypy z minulosti, když zmiňuje, že mistru Janovi na koncilu vyjednal ústupky, sporná či nejasná místa panovníkovy „zrady“ v podstatě obchází.
Škoda že i druhý dokument včerejšího „Husova večera“ preferoval výklad, místo aby se víc ptal. Přestože by to podnikal s rizikem, že může nabídnout jen částečné odpovědi, pro publikum by byl určitě atraktivnější.
S četnými otázkami před kamerou sice už týdny vystupuje dokumentaristka Petra Nesvačilová v šestidílném cyklu Druhý život mistra Jana, jenže jsou bohužel hlavně prvoplánově didaktické. Což rozhodně nevyznívá jako lákavá pozvánka, a nic na tom nezmění ani fakt, že se filmařka pokouší svoji sérii „výkladů na procházce“ oživit třeba tím, že si jako pilná studentka zapisuje do bločku.
Ani jeden z dokumentů připravených k Husovu výročí navzdory účasti předních odborníků nevzbudil dojem, že by dnešní ČT měla k této osobnosti co říct. Zato ve všech je patrný díl nejistoty i obav z náročného a dnešnímu publiku vzdáleného tématu. Do jaké míry tedy můžeme nenápadité zpracování přičítat předpokládanému nevelkému rozpočtu?