Hlavní obsah

Hudebníci chtějí po státu 4,5 miliardy. Jinak hrozí, že bude po muzice

Právo, Jan Martinek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jednou z oblastí, na kterou koronavirová pandemie dopadla nejcitelněji, je živá hudba. Ze dne na den byly zrušeny všechny koncerty, přestaly fungovat kluby i koncertní sály, v létě neproběhnou hudební festivaly a jejich budoucnost není jistá ani pro příští sezonu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Muzikanti přišli o živá vystoupení.

Článek

Hudebníci proto varují, že se jejich sektor může kvůli pandemii zhroutit. Po státu požadují masivní finanční injekci, čtyři a půl miliardy korun, aby přežili. Ministr kultury Lubomír Zaorálek jednání s hudebníky nevyloučil, jejich požadavky ale označil za vycucané z prstu.

„Už dnes víme, že letošní sezona zaznamená propad o přibližně 10 miliard korun, tedy o polovinu. Náš obor krize zasáhla jako první a vzpamatuje se z ní jako poslední,“ uvedl Alexandr Smutný, mluvčí iniciativy Za živou hudbu, která sjednocuje desítky organizací a jednotlivců z branže pod hlavičkou České obce hudební. Stát by podle něj měl okamžitě zasáhnout a muzikantům pomoci.

„S následky krize chceme bojovat, ale bez podpory státu hrozí, že se obor nedokáže postavit zpět na nohy,“ varuje Smutný, jinak člen skupiny Jelen. Hudební sektor potřebuje podle něj okamžitý plán, aby se celé odvětví stabilizovalo.

„Podle našich propočtů a analýz branže potřebuje získat 4,5 miliardy korun. Prvním opatřením by mělo být zrušení DPH na prodej hudby a snížení sazby DPH z prodeje vstupenek na 10 procent. Nezbytné je pokračování pětadvacítky pro OSVČ a systém bezúročných půjček. Navrhujeme také založení Národního fondu hudby. Ten pomůže řešit ty nejtěžší škody,“ uvedl Smutný.

Podle analýzy České obce hudební se muzikantský sektor propadl z obratu 20 miliard korun na polovinu, přičemž další ztráty mohou nastat s prodlužováním vládních opatření. Zásadní problém má 20 tisíc profesionálních hudebníků. Ti nemohou koncertovat doma ani v zahraničí a přišli tím o svůj hlavní příjem.

V ohrožení je také existence živých koncertů a všech festivalů. Jak Zaorálek, tak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se už shodli na tom, že velké festivaly s desetitisícovou návštěvností letos neproběhnou. Konat se mohou zatím jen menší nevýdělečné akce do stovkové návštěvnosti. Krize zasáhla i výrobu hudebních nástrojů a techniky, která klesla pod polovinu. Ukončení činnosti hrozí podle organizace 250 hudebním klubům, na provoz některých z nich se fanoušci skládají na internetu.

Ministr Zaorálek Právu řekl, že bude se zástupci České obce hudební jednat. „Jejich odhady ztrát v hudbě nepovažuji za seriózní, připadají mi vycucané z prstu. Nevím, na základě jaké metodiky odhady dělali,“ uvedl.

„Pokud jde o opatření pro hudební segment, o velké části z nich buď na vládě jednáme, nebo je realizujeme. Chceme snížit DPH na vstupenky na deset procent, částečnou úhradu nájmů bude v nejbližší době předkládat ministr Havlíček,“ řekl Zaorálek.

I rok 2021 je nejistý

Zástupci muzikantů dále upozorňují na to, že ani přes harmonogram uvolňování vládních opatření není návrat na koncertní pódia možné plánovat. Většina akcí se přesouvá ze strachu z dalších ztrát na rok 2021 a ani tento výhled není jistý.

Poslanci sice ve středu schválili, že lidé mohou získat za vstupenky na zrušený festival voucher na příští sezonu, vzhledem k dlouhodobému plánování takových akcí a nejistotě, zda nepřijde další vlna pandemie, mohou však tyto akce do příštího roku zkrachovat. Umělců se týká také zásadní omezení cestování.

„Plánování trvá v hudebním sektoru průměrně jeden až dva roky. Spousta promotérských agentur rok 2020 už odepsala a předpovídá, že zasažena bude i činnost v roce 2021. V takto nejistých podmínkách nelze začít plánovat,“ obává se Smutný.

Reklama

Výběr článků

Načítám