Hlavní obsah

Herečka Jitka Frantová: Dobře napsaná role je jako kamarádka

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Činohra Národního divadla v Brně uvede v pátek v Redutě premiéru hry Hvězda stříbrného plátna, volně inspirované legendárním filmem Sunset Boulevard. Roli Normy Desmond, hvězdy němého filmu, která se touží vrátit na filmové plátno, ztělesní česká herečka Jitka Frantová, jež od konce 60. let žije a hraje v Římě.

Článek

Co pro vás znamená pojem hvězda?

Hvězda je světlo, které nikdy nezhasne. Je věčné. A to platí i o hvězdách uměleckého světa.

Jedním z témat této hry je návrat. Není to i vaše téma? Poté, co jste byla v roce 1968 z politických důvodů přinucena odejít z Československa a začala žít v Římě, nikdy jste neuvažovala o možnosti návratu?

Nemám to slovo ráda. Já se totiž nevracím. Vrátit se znamená jít zpět a já jdu stále dopředu. Poté, co jsme s mým manželem Jiřím Pelikánem začali žít v Římě a já neuměla ani slovo italsky, musela jsem jako herečka projít tvrdou cestou, než jsem se mohla vrátit na jeviště. Ale o návratu do vlasti jsem nikdy neuvažovala. Odešla jsem nejprve z Brna do Prahy a poté z Prahy do Říma. A tam jsem už léta doma, tam jsem šťastná a nemám důvod se někam vracet. Mám k Praze i Brnu silný citový vztah, ale už bych tam žít nechtěla. To je minulost. Mimoto, v žádném městě jsem nežila tak dlouho jako právě v Římě.

Jeden návrat ale zmínit musíme. A to právě k roli Normy Desmond…

To ano, Normu jsem poprvé hrála v roce 2001 v inscenaci, s níž jsme s velkým úspěchem projeli Německo i Švýcarsko. Nabídl mi ji producent, který mě viděl hrát Elinu Makropulos. Ale ani to vlastně v pravém slova smyslu návrat není, protože brněnská inscenace je jiná, je to vize režiséra a autora textu Jiřího Pokorného, pouze volně inspirovaná filmovým příběhem.

A jak to má s návraty Nora Desmond?

Ani ona se vlastně nevrací. Návrat by pro ni byl návratem zpět k němému filmu, ale to ona nechce, ona touží hrát ve zvukovém filmu, chce dopředu. Tak jako já.

Norma Desmond není jen kladná postava. Co na ní máte ráda a v čem s ní třeba nesouhlasíte?

Dobře napsaná role je jako kamarádka. Člověk ji musí brát a milovat se vším všudy, i s tím negativním. V tom je právě to kamarádství, že se snažíte pochopit, proč je taková, jaká je.

A jaká je podle vás Nora Desmond?

Je to člověk, který jde za svým cílem někdy hodně tvrdě. Ale především je v ní velká touha hrát, vrátit se na filmové plátno, touha, která je silná jako život. A to každá herečka pochopí.

Jak se vám pracovalo s režisérem Jiřím Pokorným a brněnskými kolegy?

Jiří Pokorný je tvořivý režisér s originální fantazií, který umí pracovat s herci, a to je pro mne nejdůležitější. Nicméně, i když se vracím ze zkoušek šťastná, tak bych ho někdy zakousla. S dobrými brněnskými kolegy jsem na jevišti moc ráda, speciálně pak s mým partnerem Vláďou Krátkým, skvělým a citlivým hercem.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám