Hlavní obsah
Anna Fialová jako Helena de Narbonne na Letních shakespearovských slavnostech. Foto: © Agentura SCHOK Jiří Kottas

Herečka Anna Fialová: Umím jít za svým, ale ne zběsile jako Helena

V letošní novince Letních shakespearovských slavností, komedii Dobrý konec všechno spraví, září v hlavní ženské roli Heleny de Narbonne herečka Anna Fialová. Diváci ji znají z filmu Lída Baarová jako Zorku Janů, jako Irenu Valentovou z televizního seriálu První republika anebo Julii Vlčkovou ze seriálu Vinaři. A také z televizní show Tvoje tvář má známý hlas. Po sérii pražských představení se inscenace Dobrého konce od úterý přesune do Brna a poté do Ostravy. Na Pražský hrad se vrátí koncem srpna.

Anna Fialová jako Helena de Narbonne na Letních shakespearovských slavnostech. Foto: © Agentura SCHOK Jiří Kottas
Herečka Anna Fialová: Umím jít za svým, ale ne zběsile jako Helena

Byla Helena vaším prvním hereckým setkáním se Shakespearem?

Vlastně ano, když vynechám maturitního Macbetha na pražské konzervatoři. Text je úžasně napsaný s několika až kouzelně vystavěnými pasážemi. Ale nezastírám, že je náročné se ho učit. Jsem zvyklá s textem pracovat na zkouškách, ale tady byla zapotřebí domácí příprava.

Čím vás Helena zaujala?

Když jsem si hru přečetla poprvé, viděla jsem ji jako jasnou hrdinku, holku, která ví, co chce, a dokáže si za tím jít. Zkoušky mi ten názor trochu pootočily, protože jsem se na ni začala dívat i pohledem ostatních postav. A uvědomila jsem si, že Helena občas reaguje i hodně přehnaně, někdy se chová až hystericky jako šílená fanynka svého popového idolu. Ale holka ze strachu, že bude chlapem odmítnutá, dokáže udělat i strašnou blbost. A může se tím stát svému idolu i dost protivnou, což Helena i pro diváky možná občas bude.

Anna Fialova hraje na Shakespearovských slavnostech s Ondřejem Pavelkou.

Foto: Petr Horník, Právo

Jak byste v její situaci odmítnuté manželky reagovala vy?

Tuhle otázku jsem si hodně kladla, jenže se to těžko předvídá, protože podobná jednání člověk neplánuje, to z vás prostě vypadne a v tu ránu uděláte blbost, což vám bohužel dojde až o minutu později. A už se stalo a nedá se to vzít zpět. Ale pro Helenu je tahle situace příležitostí k tomu, aby se z ní stala sebevědomá žena, která ví, co chce, a když si za tím jde, tak se jí to musí podařit.

Ale zpět k vaší otázce. Ne že bych nikdy nezažila odmítnutí, ale ne takové jako Helena, protože jsem se nikdy neodvážila podobně směle formulované žádosti. Ale dokážu si představit, že kdybych někoho tak zoufale milovala jako Helena Bertrama a žila v naději, že i on bude schopný něco podobného pocítit ke mně, asi bych byla schopná pro to podniknout nějakou pouť. Jen nevím, jestli tak moc hustou jako Helena. Ale kdo ví.

Co spojuje Annu s Helenou?

Určitě jistá dávka cílevědomosti a tvrdošíjnosti. Myslím, že stejně jako Helena vím, co chci, ovšem nejdu si za tím tak zběsile, ale daleko pomaleji.

A co spojuje Helenu a Bertrama?

Zarytá tvrdohlavost v tom, že si každý chce jít za svým. Bohužel chce každý něco jiného.

Dobrý konec všechno spraví. Věříte v dobré konce?

Věřím, i když vím, že nejsou pravidlem. A i když to někdy vypadá, že se všechno řítí do katastrofy, tak věřím, že se může odněkud vynořit dobrý konec, který to všechno napraví. To je takové to utěšující zaklínadlo: „Hele, všechno bude dobrý!“, které si s kamarádkami říkáme po telefonu, když nás něco bolí. A i když vím, že se na dobrý konec nedá spoléhat, tak věřím, že existuje. A v téhle Shakespearově hře zcela určitě.

Jaké postavy se vám líbí? A máte svůj herecký sen?

Já bych si nejraději chtěla vyzkoušet úplně všechno. Od tajné agentky, drsné holky, která ovládá bojové umění, až po princeznu u Walta Disneyho.

Co vás čeká bezprostředně po Shakespearově Heleně?

Už od července začínám zkoušet dvojroli Irene Adlerové a Louisy Hawkinsové v muzikálu Legenda jménem Holmes v Hudebním divadle Karlín.

Proč právě muzikál?

Já muzikál jako žánr zbožňuju, jen se mi nelíbí, jak se u nás dělá.

Anna Fialová

Foto: Pavel Mára

Co vám na tom vadí?

Všechno – od překladu přes obsazení až k inscenačnímu zpracování. Líbila se mi inscenace Hello, Dolly! v režii Ondřeje Sokola, která pro mě herecky fungovala, což se v jiných domácích muzikálech neděje. Mám pocit, že ti, kdo v nich hrají, nejsou ochotní na sobě pracovat, že vystačí s málem. A že diváci ocení spíš známou tvář než profesionální výkon. A muzikálové produkce na tom stavějí. Tím pádem se stále víc rozevírá rozdíl mezi profesionalitou muzikálových inscenací, které jsou k vidění venku, a těch u nás.

Co vás tedy přesvědčilo, že jste přijala roli v Holmesovi?

Především Ondra Brzobohatý, protože Holmes je jeho dílem od libreta přes hudbu až po texty písní. A zjistili jsme, že si v názorech na muzikál a jeho provozování u nás hodně rozumíme. Samozřejmě že člověk nikdy nemá záruku, že to, co dělá, dopadne dobře, ale oba jsme přesvědčení, že to dobře dělat jde. Takže jsem do toho šla. Premiéra má být v polovině října.

Není vám líto, že budete mít pracovní léto?

Není. Já nejsem v angažmá, ale takzvaně na volné noze, takže si svůj volný i pracovní čas organizuju sama. A do obou těchto věcí jsem chtěla jít a těším se na ně. Na odpočinek mi zbude ještě dost času v druhé polovině září.

A co dalšího vás čeká po prázdninách?

Mám v hlavě dost projektů, které bych chtěla v divadle uskutečnit, a také plánuju natočit album. Ale to už se táhne skoro rok, protože si pečlivě vybírám lidi, o které stojím, aby na něm spolupracovali. Mou touhou je dělat věci po svém a jít si za svým. Tím se vracíme zpátky k Shakespearově Heleně, protože ona to má podobně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků