Článek
Jak se díváte na události kolem opravy Karlova mostu, které rozpoutaly vlnu vášní?
Jsem rád, že se s opravou konečně začalo. Karlův most je prvořadou národní kulturní památkou a je to kulturní hodnota, o kterou se zajímá každý občan České republiky.
Památková inspekce ministerstva kultury ale odhalila několik porušení zákona, ke kterým při opravě došlo.
To je sice pravda, ale je potřeba rozlišovat, jestli porušením zákona byla poškozena kulturní památka či nikoliv. Já si myslím, že je dobře, že památková inspekce provedla kontrolu ještě v průběhu opravy, protože takhle bude oprava probíhat se zvýšenou pozorností.
Mě osobně přesvědčil jak průběh opravy, tak provedená kontrola a její výsledek o tom, že je nejvyšší čas něco udělat s platným památkovým zákonem.
Můžete být konkrétní?
Podívejte se třeba na otázku archeologického průzkumu. Památková inspekce přišla na to, že Hlavní město Praha jako stavebník neoznámila Archeologickému ústavu záměr provádět stavební činnost. Archeologický průzkum tam ale probíhal pod vedením špičkových pražských odborníků.
Tady se hodně rozchází zákonná úprava a praxe. Zákonná úprava vychází z podmínek, kdy archeologické průzkumy prováděly téměř jen archeologické ústavy. Dnes je to jinak. Archeologický ústav záchranný archeologický průzkum v Praze neprovádí a vlastně ani nemá nástroje, jak jej koordinovat.
K tomu slouží Pražská archeologická komise, která formálně funguje jako poradní orgán ředitele pražského pracoviště Národního památkového ústavu. Zpochybnění práce tolika odborníků tím, že je nelegální, protože nebylo odesláno ono oznámení, je taková nuance, kterou veřejnosti těžko vysvětlíme.
Co pak ale říkáte kritice samotné řemeslné práce na zábradlí mostu?
Tam je to složitější. Uznávanou doktrínou je požadavek tzv. Benátské charty, což je Mezinárodní charta o zachování a restaurování památek a sídel z Benátek roku 1964, která říká, že „práce, jež je uznána za nezbytnou z důvodů estetických nebo technických, má nést znaky naší doby“.
Jiná textura zpracování kamene, která se liší od té původní, může být právě takovým znakem naší doby. Je to důležité proto, aby bylo možno v budoucnu rozlišit, co je původní a co je nové. Přitom by to nemělo narušovat celkové estetické působení památky.
Detail povrchového zpracování kamene může být vhodné vodítko, protože z dálky není patrný. Pořád mi to připadá lepší než betonová rádoby gotická atika domu U Zvonu. V tomto případě bych s kritikou počkal, až bude dílo hotové a budou provedeny kolaudační opravy.
Proč je tedy podle vás v médiích kritizována firma, která opravu provádí?
Já si myslím, že ta firma dělá jen to, co je vyprojektováno a schváleno, nebo plní pokyny odborníků. Samozřejmě nelze vyloučit selhání jednotlivce. Když se chodím na stavbu dívat, zdá se mi, že všichni dělníci pracují velmi zodpovědně. Dobré řemeslo se dá poznat. A já si myslím, že jsem toho schopen.
Jaký je váš názor na úvahy o pokutě, kterou podle zákona inspekce požaduje?
Je důležité navíc uvést na pravou míru skutečnost, že pokutu uděluje obecní nebo krajský úřad v přenesené působnosti. Takže Magistrát hlavního města by udělil pokutu Hlavnímu městu Praze. Pokuta je příjmem orgánu, který ji uložil. Peníze by se převedly v rámci Prahy, a to je nesmyslné.
