Forman vs. Forman: Režisérův portrét přináší neznámé záběry

„Začali jsme, ale on už se necítil dobře a osobně se natáčení účastnit nechtěl. Doufali jsme však, že film ještě uvidí,“ vzpomíná dokumentaristka, jak začal vznikat snímek Forman vs. Forman, koláž záběrů ze soukromých i oficiálních archivů, jejímž spolurežisérem je střihač Jakub Hejna.

Dokončení svého portrétu se však filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem nedožil. Zemřel loni počátkem dubna, bylo mu 86 let. K úspěšnému završení práce poté přispěli umělcovi nejbližší, ať už archivy, či osobní pomocí. Jeden z jeho synů, Petr Forman, do filmu namluvil otcovy autobiografické vzpomínky.

Světovou premiéru měl snímek natáčený pro německo-francouzskou televizní stanici Arte letos v Cannes. Poté se promítal i na karlovarském festivalu a dnes večer se dostane k prozatím nejširšímu publiku, když ho odvysílá hlavní kanál veřejnoprávní televize ČT1.

„Fascinují mě osudové zvraty, jimiž Miloš Forman prošel. Ta přízeň a nepřízeň. Rodiče v koncentračním táboře, osudové náhody, které dovedl využít a přenést do vyprávění o věčném boji za svobodu jednotlivce proti instituci. Tohle svoje téma dokázal dostat i do amerických filmů,“ vysvětluje Hejna.

Tvůrcům se podařilo přiblížit Miloše Formana řadou unikátních záběrů, například nikdy nezveřejněným rozhovorem na festivalu v Cannes v roce 1968, kde Forman na pláži a v plavkách uvažuje o svobodě, nebo scénami z natáčení filmu Hoří, má panenko, které objevili ve Švédsku.

Pozoruhodná je i jeho osobní zpověď z dokumentu Věry Chytilové. Režisérka ho natočila v jeho americkém útočišti ˗ newyorském hotelu Chelsea, kde začínajícího umělce z Evropy nechal majitel bydlet zadarmo, dokud mu nebude moci začít platit.

„Je zajímavé slyšet ho mluvit v různých etapách života, česky i anglicky, a přitom ho neztrácet jako člověka, vnímat ho jako ucelený charakter,“ chválí výsledek náročné práce dávná Formanova kamarádka, scenáristka Milena Jelinek (Zapomenuté světlo).

Portrét vrcholí filmem Lid versus Larry Flint, následujícího Muže na měsíci a Goyovy přízraky připomínají už jen titulky. Podle tvůrců se tím výstižně uzavírá pro Formana tak důležité téma svobody, ale přiznávají, že k tomu přispěly i příliš vysoké poplatky za práva k použití amerických filmů.

Ze stejných důvodů se snímek nedostal ani do běžných kin. Na velkém plátně je však k vidění aspoň v alternativní distribuci KineDok.