Hlavní obsah

Film Utajený, syrovost až do konce

Kdo viděl film Pianistka, odcházel z kina s přetěžkou hlavou. Autorský film rakouského režiséra Michaela Hanekeho Utajený (Caché) diváka nešetří. Na jeho vnímavost naloží naopak obrovský balvan pochybností. Francouzský syrový thriller ověnčený pěti evropskými cenami, včetně té hlavní Evropské filmové akademie, klade spoustu nepříjemných otázek. Kdo je ale Utajený?

Film Utajený, syrovost až do konce

Sedíte v kině a sledujete plátno. Žádné napětí. Nic se v podstatě neděje. Pozorujete obyčejný francouzský dům. Až když se záběr několikrát přetočí na začátek, pochopíte, že se díváte na video nahrávku. Střih. V obýváku sedí pár, nervózně upírá zrak na obrazovku. Jsou hlavními videoprotagonisty. 

Knižní editorku Annu s manželem Georgesem, moderátora literárního TV pořadu, někdo sleduje. Z ulice "šmíruje" jejich pařížský dům, je v patách i jejich syna Pierotta. Kdosi jim záhadně narušuje soukromí. Pravidelně posílá záběry pořízené z nebezpečné blízkosti a zabalené ve výstražných obrázcích. Slídivý teror se pomalu stupňuje a dohání manžele k paranoidní šílenosti, hádkám, nedůvěrám a lžím.

Minulosti neunikneš

Film halí atmosféra strachu, zvrácenosti, lidské nevraživosti, lhostejné přezíravosti. Jako laserový paprsek minulosti probleskuje potemnělým příběhem í francouzská koloniální historie. S každou odkrytou vrstvou záhadného trýznění začíná Georges s lítostí tušit, že jej pronásleduje stigma dětského hříchu. Kdysi sloužili jeho rodině alžírští přistěhovalci. Syn Madžíd byl po ztrátě rodičů dán do dětského domova.

Po letech se znovu Georges s Madžídem setkává. Slídil se zdá být odhalen, na druhý pohled je všechno jinak. Pro Georgese se situace konečně vyřešila, nepočítá ale s třetí osobou, která do příběhu vnese zcela jiný rozměr. Náš hrdina je vyčerpaný, do rodiny mu vtrhl dávný černý přízrak, ne a ne jej pustit.

Minulost tragicky dohnala přítomnost a nezvratně ovlivnila budoucnost. Až do poslední minuty budete čekat na nějakou odpověď, budete se ptát: Kdo? Indicie vám tvůrce postupně podsune, ale klíč, jak je spojit, už ne. Utajený až do konce. Otevřený konec. To by se snad dalo Hanekemu vytknout, přílišná nejednoznačnost a záměrné mlžení. Jakoby se i Haneke sám ztrácel ve svém příběhu.

Režisér a scénárista diváka provádí světem, ve kterém za každým rohem číhá někdy až smrtelné překvapení. Hraje s divákem tvrdou hru. Tok filmu najednou nepředvídatelně zastaví scéna, při které ztuhla krev jak Georgesovi, tak i divákům. Člověk skoro přestane dýchat. To snad ne, pomyslí si...

Geniální Hanekeho počin a skvělý Daniel Auteile

Střih mistrovsky dávkuje palčivě ostré koření filmové story, kamera si pozvolnými záběry vychutnává každičký zkřivený a bolestivý úsměv manželů, kdy sledujeme napjaté tváře Juliette Binoche a Daniela Auteile (nejlepší herec Evropského MFF), jejichž život se ocitl v rukou Neznámého. Jejich herectví stejně jak filmová nálada vychází z minimalistických Hanekeho manýr. Julliete Binoche je spíš krásný doplněk k hereckému koncertu Auteile, než plnohodnotný herecký partner. Možná za tím stojí scénáristův záměr, potlačit i její postavu. Hvězdné herecké trio doplňuje francouzská legenda Annie Girardotová. 

Haneke se záměrně vyhýbá rušivým elementům, které by film rozmělnily a diváka zbytečně rozptylovaly. Nechává jej, ať si "vychutná" onu bolest jeho hrdinů a sáhne si s nimi na mor jejich citu.

Utajené poselství francouzského thrilleru není jednoduché: alžírské etnikum stálo, v současnosti stále stojí, na pokraji zájmu většinové francouzské společnosti. Jsou pro Francouze spíš trpěná přítěž. Lidský osud ale není spravedlivý a život si moc nevybíráme. Obvinit někoho z vlastního zpackaného života je jednoduché, viníka si vždycky najdeme. Netahá za nitky však někdo jiný? Co takové odpuštění?  Odpovědi hledejme ukryté hluboko v nešťastných Georgesových očích a beznadějných Madžídových slzách.

V kinech od 9. února 2005.

Utajený (Caché):  Režie a scénář: Michael Haneke, kamera: Christian Berger, hrají: Juliette Binoche, Daniel Auteuil, Annie Girardotová a Maurice Bénichou. Francie, 2005, 117 min.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků