Hlavní obsah

FFFILM: Star Wars III v českém znění

Novinky, František Fuka

Ještě než se zastavíme u nového českého filmu ROMÁN PRO ŽENY (který prý není jen pro ženy), můžete si přečíst něco o tom, jak se dělá české znění, včetně šokujících fotografií. Což mimo jiné znamená, že pokud patříte k těm, kteří si stěžují, že příliš píšu o STAR WARS, tak budete mít dnes opět smůlu.

Článek

Ve starším FFFILMu jsem psal o tom, jak vznikají filmové titulky. V naprosté většině případů dávám přednost titulkům před dabingem a dabingu se tudíž sám nevěnuji, s několika velmi vzácnými výjimkami. Tři z těch výjimek byly STAR WARS EPIZODY I, II a III. (Když nic jiného: Vy byste nechtěli vidět přísně utajované STAR WARS o čtvrt roku dřív, než většina ostatních?) Dabing EPIZODY III je úspěšně za námi (tedy aspoň většina toho, co s ním mám společného já), což je ideální příležitost k tomu, abych něco napsal o tom, jak se dabingy pro kina dělaly a dělají.

(Mistr zvuku Jiří Moudrý ve studiu LS Productions)

Dřív se dabing dělal pomocí "smyček". Existující film (skutečně fyzický filmový pás) se rozstříhal na několikaminutové kousky a ty se slepily do nekonečných smyček. Taková smyčka se pak pustila ve studiu (takže běžela pořád dokola), k mikrofonům si stoupli herci, dabující postavy v dané smyčce, a opakovali dialogy tak dlouho, dokud režisér dabingu nebyl spokojen. Pak se nasadila další smyčka a pokračovalo se.

Tato technika se u nás kupodivu občas používala ještě několik let po roce 1990! Pak už ji ale definitivně nahradil magnetický záznam a dnes už se snad všude dělá čistě digitálně. To znamená, že ve studiu mají audio aplikaci Pro Tools, v ní mají v jedné stopě původní zvuk filmu (pro kontrolu, aby ho mohli herci slyšet) a pak vyrobí a nahrají českou zvukovou stopu pro každou filmovou postavu (tedy třeba 50 stop). Herci přicházejí do studia postupně, jeden po druhém. Třeba Anakin Skywalker sedí ve studiu dva dny, kdežto nějaký vedlejší Jedi je hotový za půl hodinky. Digitální způsob práce také umožňuje, aby se třeba i jednotlivá slova posouvala o zlomky vteřin dopředu/dozadu a aby tudíž všechno "sedělo na pusu".

Psal jsem, že "v jedné stopě je původní zvuk filmu", ale u filmů jako STAR WARS, které mají u nás premiéru stejně jako v USA, je to ještě problematičtější, protože v době, kdy se začíná dělat dabing, film ještě není zdaleka hotov! Znamená to, že jako podklad dostanete film, který je bez hudby, bez zvukových efektů a bez většiny triků. Jediným zvukovým efektem je vrzání kulis, po kterých se herci procházejí. Lucas pak postupně zasílá další a další verze, podle toho, jak film upravuje. Takže jsem se musel na film dívat asi pětkrát, zjišťovat kde je změna v nějakém slově, a informovat o tom dabingové studio, kde se v tu chvíli už dabovalo!

(Režisér Jiří Ptáček)

Když se všechno natočí, pošle se to Lucasovi a supervizor české verze (Petr Sitár) letí na Skywalker Ranch, aby byl u toho, až se to bude míchat (s hudbou a efekty). Ani to ale ještě není konec mumraje, protože i v této fázi se občas zjistí, že něco nesouhlasí, v Praze musí narychlo přijít herec do studia, nahrát jednu větu a ta se pak jako MP3 posílá e-mailem Lucasovi. Je to hektický proces a levá ruka občas neví, co dělá pravá, což se dá hezky dokumentovat na následujícím příkladu:

Když jsem někdy v roce 1998 překládal titulky pro uvedení "speciální edice" původní trilogie do našich kin, rozhodl jsem se zcela zapomenout na staré překlady (kde byl Žvejkal, Jedyové atd...). Mimo jiné jsem po dlouhém uvažování došel k názoru, že jména robotů zůstanou v angličtině: Artoo Deetoo a See Threepio (představoval jsem si to tak, že existují spousty robotů typu R2-D2, ale jenom tenhle jeden se jmenuje Artoo Deetoo).

Když se překládala EPIZODA I, přišly pokyny pro překladatele a v nich (kromě toho, že HVĚZDNÉ VÁLKY odteď budou STAR WARS) také rozkaz, že "roboti se musí jmenovat v lokálním jazyce". Takže se z nich stali "ErDva DéDva" a "Cé TřiPéÓ". Fajn. A letos v pokynech k EPIZODĚ III stálo tohle (nejdůležitější je poslední řádek):

Takže promiň, Georgi, ale dělal jsem, jako kdyby to tam nestálo... Výsledek dabingu uslyšíte od půlnoci 19. května, pokud ovšem nepůjdete na jednu ze dvou, tří titulkovaných kopií.

A ještě jeden bonus k dabingu:

V roce 1999 dabovala v EPIZODĚ I královnu Amidalu maličká nastydlá dívčina.

Teď, o šest let později, už dívčina není tolik nastydlá a maličká a dabuje senátorku Amidalu. A nejen to! Začala mezitím chodit s přední osobností z českého Star Wars fanklubu (ne, opravdu to nejsem já) a oba tvrdí, že to byla NÁHODA! Proto jsem se letos zašel na natáčení podívat opět v den, kdy byla na place Monika Ticháčková a udělal s ní malý rozhovor (a fotku pro srovnání):

FF: Jak ses dostala k dabingu? Na které svoje filmy jsi nejvíc pyšná?

MT: K dabingu jsem se dostala přes rodiče. Pracovali tam, máma dělala klapku a táta promítače. Vždycky byl problém sehnat malé děti, které by to zvládaly. A jelikož jsem uměla dost brzy číst, tak dabuju už zhruba od 6 let. Jako malá jsem dabovala hodně, ale teď už je to poněkud slabší. Nevím na co bych měla být pyšná. Můj hlas je hlavně v dětských filmech, takže mě kromě Hvězdných válek nenapadá nic moc známého. Jedině třeba Jumanji nebo E.T.

FF: Pokud si dobře pamatuji, tak v době Epizody I ti Star Wars příliš

FF: Pokud si dobře pamatuji, tak v době Epizody I ti Star Wars přílišneříkaly. Je to dnes jiné? Opravdu mi připadalo, že ses tentokrát

snažila mnohem víc.

MT: Star Wars jsou mi teď opravdu mnohem bližší, než před pár lety. Dostala jsem se mezi lidi, kteří tím filmem žijí. Nevím jestli jsem se kvůli tomu snažila víc, snažím se pokaždé. Ale je pravda, že to pro mě tentokrát byla mnohem větší zodpovědnost, už kvůli Martinovi a ostatním z Czech Star Wars Universe, které znám. Zároveň jsem taky chtěla napravit svůj rest s Epizodou I, která nedopadla nejlépe, protože jsem byla tenkrát nastydlá.

FF: Když se teď pohybuješ mezi Star Wars fanoušky, jakou popularitu ti mezi nimi přináší tvoje "sláva"?

MT: Popularitu? Vůbec žádnou. Většina z nich ani neví, že jsem Amidalu dabovala. A fanoušci mají stejně radši titulky. Takže jediná výhoda, kterou mám je, že vím o dva měsíce dřív než oni, jak to s Padmé dopadne. :)

FF: Půjdeš na půlnoční premiéru?

MT: Na premiéru určitě půjdu, už se moc těším. Akorát jsem ještě neviděla Epizodu II, takže to budu muset do května dohnat.

Premiéry týdne

Velká návštěvnost se očekává od filmu ROMÁN PRO ŽENY, což je adaptace slavné knihy Michala Viewegha, kterou režíroval Filip Renč. Já ovšem nejsem žena, od Viewegha jsem nic nečetl a číst nechci, takže následující řádky berte z rezervou.

Film se mi nelíbil. Nelíbí se mi většina českých filmů, takže je asi potřeba definovat různé stupně "nelíbení se". Jsou české filmy, které jsou pro mě směšné tím, jak se zoufale snaží být profesionální a cool a nedaří se jim to (POST COITUM, MILENCI A VRAZI). Pak jsou "malé české filmy", které se nesnaží být světové, ale spíš "oslovit malého českého diváka", "zahřát srdéčko", "nastavit zrcadlo maloměšťácké duši" a podobné obraty, které nesnáším. K nepodařeným filmům z této škatulky řadím třeba JEDNA RUKA NETLESKÁ, DUŠE JAKO KAVIÁR nebo ROMÁN PRO ŽENY. Dalo by se říci, že je považuji za "méně nepodařené", než ty předchozí, protože si aspoň na nic nehrají a nestydí se za to, že jsou "malé české". ROMÁN PRO ŽENY je z technického hlediska zpracován vcelku "kultivovaně", jenom postsynchrony občas tahají za uši (tj. je patrné, že to, co postavy říkají, nebylo nahráno při natáčení, ale až dodatečně ve studiu).

ROMÁN PRO ŽENY vypráví o mladé dívce, která se zamiluje do staršího muže (Marek Vašut), který shodou okolností chodil kdysi s její matkou. To zní jako zajímavý námět, ale kupodivu z toho pro děj filmu téměř nic nevyplyne. Všichni jsou trochu překvapeni a pak jsou v pohodě a matka říká Vašutovi "Pažoute". Děj se točí kolem toho, že hlavní hrdinka má problémy s láskou, za které si ovšem do značné míry může sama. Například když svému snoubenci zahne, respektive pořád někomu s někým zahýbá a pak je z toho nešťastná. Opravdu to není dějově o nic zajímavější, než jakákoliv mexická telenovela - a to nemyslím jako nějakou urážku nebo kritiku, jenom definuji styl zápletek (spíš minizápletek, protože k žádné pointě nespějí) tohoto filmu. Jak jistě víte, značná část populace mexickými telenovelami neopovrhuje.

Největší vinu na tom, proč se mi film nelíbil, má ovšem scénář, který si Viewegh napsal podle vlastní knihy. Znovu opakuji, že jsem knihu nečetl a číst ji nehodlám, takže můžete mít pravdu s argumentem "toto je film pro ty milióny lidí, kterým se líbila předloha, a ty drž hubu Fuko". Ovšem doporučuji jakémukoliv scenáristovi, aby se šel na ROMÁN PRO ŽENY podívat a viděl jak se nemá adaptovat kniha pro film. Kdybychom totiž vypnuli promítačku a poslouchali jenom zvukovou stopu filmu, zůstala by nám celkem slušná rozhlasová inscenace, u které by leckterým posluchačům ani nemuselo dojít, že k tomu měl být ještě nějaký obraz.

Expozice a vysvětlující komentáře hlavní hrdinky jsou snad delší než její dialogy a vždycky nám spíš řekne kde byla, proč tam byla a co přitom cítila, než abychom to viděli na plátně. Ovšem musím uznat, že naprostá většina herců je opravdu dobrá (včetně téměř debutující Zuzany Kanóczové v hlavní roli) a dokonce mi poprvé za posledních 20 let Marek Vašut připadal jako fakt sympatický chlapík. Většina z nich se opravdu snaží, ale nedaří se jim zvítězit nad papírovými nefilmovými dialogy a monology. Takže tenhle film pro mě rozhodně není. Ale to neznamená, že není PRO ŽENY.

Další premiéra, KRUH 2 je pro mě velkým zklamáním, protože místo opravdu strašidelné a stylové jedničky jsem se dočkal něčeho velmi průměrného, co spíše připomíná sedmý (nebo kolikátý) díl NOČNÍ MŮRY NA ELM STREET (ale bez humoru), říznuté trochou VYMÍTAČE ĎÁBLA. Je dost překvapivé, že jde o mnohem fádnější a hollywoodštější podívanou než jednička, přičemž jedničku režíroval Američan a dvojku Japonec. Navíc moje přítelkyně nechce, aby se jednou naše potenciální dcera jmenovala Samara (že prý "nebude se přece jmenovat jako auto", hahaha)...

A netradičně 19. dubna (v pondělí!) má premiéru film Martina Šulíka SLUNEČNÍ STÁT ANEB HRDINOVÉ DĚLNICKÉ TŘÍDY, jehož projekce mi bohužel nějak unikla a vím o něm jenom to, co je na oficiálních stránkách.

Ve zkratce...

Před pár měsíci jsem se zmiňoval o tom, že nové logo Novy se až podezřele podobá jistému jinému logu. Autor originálu se stále nedomohl spravedlnosti a proto nyní své logo nabízí na prodej (ano, to je jeho logo, a podobnost s logem Novy je čistě náhodná). Ale zdá se, že si trochu spletl server.

BEZ KOMENTÁŘE: Bez úprav zkopírované dvě po sobě následující věty z českého presskitu filmu ARSENE LUPIN - ZLODĚJ GENTLEMAN: "Tento nový příběh slavného zloděje odhaluje důležité aspekty jeho mladosti, které zůstávali zahalené tajemstvím, ale byli příčinou jeho pozdější zlodějské kariéry. Jeho šťastné dětství skončilo poté, kdy ho rodinné intriky vyhnali z domova."

Nicolas Cage bude mít v comicsovém filmu GHOST RIDER fakt hezkou motorku.

"DNR" je digitální technologie, která má automaticky "vyčistit" starý film předtím, než se z něj dělá DVD. Bohužel, DNR bylo navrženo pro hrané filmy (ve kterých jsou pohybující se předměty rozmazané) a když ho studia používají na animované filmy, výsledek je smutný a fanoušci grotesek se bouří (mnoho ukázek).

Když jsem uviděl tenhle videoklip (29 MB), hned mě napadlo, že je to vtipnější než celý TEAM AMERICA, což je úžasné vzhledem k tomu, že toto je myšleno vážně. A evidentně nejsem sám, koho to napadlo (5 MB).

Reklama

Související témata:

Související články

Velmi nešťastný FFFILM

Milý čtenáři a filmový diváku, pokud trávíš svůj drahocenný čas prohlížením internetových stránek, jistě bys rád četl především věci příjemné, které ti vnesou...

FFFILM - zpět v Čechách a v krvi

Tento týden se dostává do našich kin zajímavý film KREV ZMIZELÉHO, který je jedním z mála opravdu výpravných snímků, natočených u nás od roku 1989. A jistě...

FFFILM s trpajzlíkem a pod vodou

Tento týden má premiéru SEDM filmů (nebo možná šest, u ZOSTANE TO MEDZI NAMI si nejsem jistý). To znamená, že se nemůžeme zdržovat s dlouhým úvodem a vzhůru...

Výběr článků

Načítám