Hlavní obsah

FFFILM recenzuje VÁLKU SVĚTŮ

Novinky, František Fuka

Poslední válku na Zemi nezačnou lidé, ale Steven Spielberg! V nové adaptaci klasické sci-fi H.G. Wellse se Tom Cruise utkává s Marťany (přesně řečeno, snaží se před nimi utéct). Mohli jsme čekat ledacos, ale Spielberg všechny překvapil. Přečtěte si recenzi a něco o historii stoletého fenoménu "Válka světů".

Článek

Film VÁLKA SVĚTŮ byl přísně utajován (ještě dnes, dva dny před premiérou, nejsou nikde oficiálně k vidění zřetelné záběry mimozemšťanů nebo jejich strojů). Dokonce bylo novinářům zakázováno psát o něm v předstihu. Protože první recenze v ČR smějí vyjít až dnes, byl FFFILM přesunut na pondělí, abyste si mohli vychutnat první českou recenzi této podívané (a jednu z prvních světových). Další budou jistě následovat během několika hodin, protože dnes v poledene je konečně oficiální projekce pro české novináře.

Chcete ale vůbec tento článek číst? Nestačilo by vám vědět, že VÁLKA SVĚTŮ je jednak dobrý film a jednak jiný film, než většina z vás očekává? Tkví v tom jeho působivost, a proto by bylo dobré, kdyby na něj šel do kina divák, který o něm nic neví a nezná jeho děj, filmařský styl a nejlépe ani základní zápletku. O čem bych ale potom psal, že?

Pokud to vydržíte, zajděte si nejdřív na VÁLKU SVĚTŮ do kina, a teprve pak si přečtěte tento článek. Pokud to nevydržíte, nebo chodíte do kina méně často a potřebujete mít k jeho návštěvě jasně definovaný důvod, tak čtěte na vlastní nebezpečí a přestaňte ve chvíli, kdy by vám začne připadat, že se dozvídáte více, než byste chtěli vědět.

Jak to začalo...

Vezměme to hezky zevrubně a od začátku: V roce 1898 vydal H.G. Wells román Válka světů, který se vyznačoval tím, že v něm úplně poprvé byl zpracován motiv "přiletí mimozemšťani a dají lidstvu přes hubu". Kromě toho vlastně šlo o jedno z prvních děl na téma "přiletí mimozemšťani", pokud nepočítáme Bibli, Pohádky tisíce a jedné noci a podobná díla, kde se okrajově nějaký mimozemšťan objevil. Pokud se vám chce, Wellsův román si můžete stáhnout zdarma a legálně z Internetu. Á propos: Wellsovi mimozemšťané byli z Marsu, proto se jim říkalo Marťané, a proto se dodnes občas říká "Marťan", když se mluví o někom, kdo nepochází ze Země.

Na konci 19. století byla sci-fi ještě v plenkách a i když námět zdánlivě jednoznačně řadí "Válku světů" do tohoto žánru, román svou stavbou připomíná spíš "viktoriánský horor" či něco od H.P. Lovecrafta. I když se v něm stručně rozebírá, jak se Marťani dostali na Zem (tudíž nechybí "-fi"), je to spíše podružné a jde hlavně o hrůzu a marnost, kterou cítí vypravěč příběhu, když putuje tehdejší důvěrně známou Anglií, zničenou vetřelci.

Následují spoilery pro ty, kteří nečetli knihu

Marťané přistanou ve válcích z neznámého kovu a k boji používají válečné stroje na třech dlouhých nohách, ze kterých vyzařuje "tepelný paprsek", který se dost podoba tomu, čemu se dnes ve sci-fi běžně říká "paprskomet". Všechna britská vojska jsou záhy zdecimována, ale Marťani nakonec zahynou, protože se nakazí pozemskými bakteriemi (proti kterým je člověk imunní).

Jak to pokračovalo...

V roce 1938 získala Wellsova "Válka světů" novou slávu, když ji Orson Welles (podobnost příjmení je opravdu náhodná) odvysílal jako rozhlasovou hru (děj byl přenesen do tehdejších USA). Mnohým poslouchačům tehdy nedošlo, že poslouchají inscenaci a vznikla dokonce slušná panika.

V roce 1953 vznikl americký film VÁLKA SVĚTŮ, který také přenesl děj knihy do tehdejších USA a velmi radikálně ho upravil. Marťanské válečné stroje v něm nechodí na třech nohách, ale vznášejí se (což se, jak všichni víme, trikově zvládá snáze). Pokud průměrnému Američanovi řeknete "Válka světů", tak si vybaví právě tento film a nebude tušit nic o nějakém britském románu z konce 19. století.

V roce 1978 stvořil skladatel Jeff Wayne muzikálovou verzi "Války světů"!

Pod pojmem "muzikál" si asi většina z vás představí lidi, skotačící po jevišti a zpívající. Wayneova válka světů ovšem byla čistě studiový muzikál, t.j. nikdy nikde nebyla "předváděna", ale vyšla pouze jako LP dvojalbum (později na CD). Jde o velmi vydařený počin: Adaptace příběhu je velmi věrná, hudba i písničky jsou zajímavým mixem orchestru a popu a na působivosti má svůj podíl i Richard Burton v roli vypravěče (nezpívajícího). Album se dodnes těší ve Velké Británii velké popularitě (vzniklo dokonce dvojalbum s jeho moderními remixy) a teď se plánuje natočení celovečerního CGI filmu na jeho motivy. (Na oficiální stránce najdete pár krátkých obrazových ukázek.)

Od roku 1988 se v USA vysílal televizní seriál "Válka světů", který volně navazuje na film z roku 1953 (zjistí se, že Marťani nezahynuli!) a s Wellsovou předlohou už nemá společného vůbec nic.

A "shodou okolností" den před premiérou Spielbergovy VÁLKY SVĚTŮ vychází (rovnou na DVD) další filmová adaptace!

Jak to dopadlo.

Spielbergova VÁLKA SVĚTŮ se - stejně jako většina předchozích adaptací - odehrává také v USA a také v současnosti. Jejím hlavním hrdinou (přesnější by bylo "hlavní postavou") je jeřábník Ray Ferrier (Tom Cruise), který na tom není moc dobře. S jeřábem v přístavu to sice umí, ale v bytě má nepořádek, lednici prázdnou a v soukromém životě má problémy. S manželkou (Miranda Ottoová) se rozvedl a své dvě děti (Dakota Fanningová, Justin Chatwin) ve věku cca 10 a cca 18 let vídá pouze o víkendech. Víkend je znovu tu, bývalá manželka vyloží děti a odjíždí s novým manželem k rodičům.

Začínají mírné spoilery o ději filmu

Zdálo se, že víkend proběhne tradičně nevydařeně (Ray podřimuje, dcera kouká na televizi, syn je naštvaný), ale pak se přižene zvláštní bouře: Z temných mraků se začne blýskat (stále na stejné místo!), aniž by pršelo nebo hřmělo. Blesk doslova "vymlátí" díru uprostřed křižovatky, přestanou fungovat všechna elektrická zařízení v okolí a Ray se vydává situaci prozkoumat.

To, co jsem doposud popsal, trvá ve filmu přibližně 20 minut a Spielberg znovu prokazuje, že se v dysfunkčních rodinách vyzná a umí je natáčet. Kamera navíc není širokoúhlá (aspoň ne tolik, jak jsme u Spielberga zvyklí), většinu času ji Janusz Kaminski drží v ruce a John Williams k tomu celou dobu nezahraje ani tón! To všechno vyvolává dojem, že se díváme na nízkorozpočtové rodinné drama (zdůrazňuji: dobré nízkorozpčtové rodinné drama!).

Pak z díry vyleze Tripod a začne peklo. Spielbergův "trik" ovšem spočívá v tom, že i peklo je natáčeno stejným způsobem, jako úvod filmu, a tím pádem jsme svědky něčeho, co jsem dosud v kině nezažil. Pokud se na vteřinu zamyslíme, musí nám být jasné, že po městě nechodí třicetimetrový bitevní stroj, stovky lidí se nevypařují do vzduchu a budovy se nehroutí. To všechno jsou triky a kaskadéři a muselo to stát strašnou hromadu peněz. Přitom je to ale pořád natáčeno (jakoby) malou ruční kamerou, někým, kdo není profesionální kameraman, "náhodou" se ocitl na místě katastrofy a většinou nemá čas správně zaostřit a zabrat to nejdůležitější. Klidně bychom mohli věřit, že jde o dokumentární záběry z alternativní současnosti, ve které Tom Cruise pracuje jako jeřábník...

Ray samozřejmě úvodní peklo přežije. Ne proto, že je hlavní hrdina, ale proto, že ho náhodou nic netrefí. Přijde domů, popadne děti, nacpe je do jediného fungujícího auta široko daleko, a aniž by jim něco vysvětloval (jednak není čas, jednak sám neví, co se děje), vyrazí ven z města (asi 10 sekund předtím, než jeho čtvrť přestane existovat). Veze děti za jejich matkou a my si uvědomujeme, že se nekonají žádné prostřihy do Pentagonu nebo OSN a že nemáme nejmenší tušení (pokud jsme nečetli předlohu), že Tripodů je víc než jeden. Celý film (ale opravdu úplně celý film sledujeme pouze Raye a jeho děti, kteří se snaží někam dojet, i když jim z nepřetržité zkázy kolem nich musí být stále jasnější, že na ně v cíli cesty žádná spása čekat nemůže. Abyste nezískali mylný dojem: Ve filmu se vyskytuje armáda, velké výbuchy a dokonce i samotní mimozemšťani. Ale vidíme je pouze tehdy, pokud se v jejich blízkosti ocitne Ray. A většinou pouze z jeho "nedokonalého" pohledu, nikoliv v efektních leteckých záběrech a dlouhých jízdách nad krajinou. Kdyby režisér nebyl Spielberg, silně pochybuji, že by mu studio dovolilo něco takového natočit.

I když ve filmu jsou akční scény (myšleno ve smyslu "moc se nemluví a hodně se toho hýbe", nikoliv ve smyslu "hrdina v dvojplošníku musí dopravit atomovku do mateřské lodě"), působivost mnoha scén je založena výhradně na hereckých výkonech. Nikdo není superman a téměř všichni jsou podělaní strachy. A věříme jim to.

Musím tudíž napsat, že Tom Cruise (který je pravděpodobně magor a určitě Scientolog) předvádí v tomto filmu zdaleka nejlepší výkon své kariéry (t.j. lepší než NAROZEN 4. ČERVENCE nebo v MAGNOLII) a ten svůj debilní "rošťácký úsměv" ve filmu ani jednou neukáže. Malá Dakota Fanningová (MUŽ V OHNI) je úžasná v tom, že dokáže nejen zahrát vyděšenou holčičku, ale také holčičku, která zažila tak strašné věci, že už nemá sílu být vyděšená. A i celkem neznámý Justin Chatwin je velmi dobrý. A zaplať Pánbůh za to, protože kromě nich tří (a epizodky Tima Robbinse) ve filmu prakticky nikdo nehraje!

Většina katastrofických filmů se snaží nějak "budovat vztahy" mezi hrdiny (třeba už proto, aby v nich nebylo tolik triků a ušetřilo se), ale ve VÁLCE SVĚTŮ toto budování vztahů bez výjimky funguje. V takovém DNI NEZÁVISLOSTI fungovalo sice taky, ale zcela jiným, roztomile naivním způsobem. A i když se mi DEN NEZÁVISLOSTI velice líbil a velice se mi líbí i VÁLKA SVĚTŮ, každý z nich je diametrálně odlišný.

A v tom se skrývá jisté riziko pro filmové studio: Obávám se, že VÁLKA SVĚTŮ je příliš působivá (depresivní, strašidelná, beznadějná) a málo "hollywoodsky blýskavá" na to, aby měl v kinech masový úspěch. První tržby budou samozřejmě astronomické, ale obávám se, že "průměrní masoví diváci" budou schopni o něm tvrdit, že je to "lacinější kopie DNE NEZÁVISLOSTI", nebo nějaký podobný nesmysl. Myslím, že studio dobře ví, proč film nasazuje po celém světě najednou!

Každopádně, VÁLKA SVĚTŮ je moc dobrý film. Trochu jako ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA, trochu jako něco od Hitchcocka, ale především originální v rámci Spielbergovy tvorby i v rámci celé současné kinematografie.

Následují konkrétní spoliery a zajímavosti o filmu. Doporučuji nečíst před návštěvou kina!!!

* Pokud vám design Tripodů připadá poněkud retro, je to tím, že je trochu inspirován "ladným" designem strojů z verze z roku 1953. A rodiče Rayovy manželky hrají herci, kteří se objevili v hlavní rolích verze z roku 1953.

* Postava jménem "Ogilvy" (Tim Robbins) se ve Wellsově knize vyskytuje, ale tam jde o astronoma. Ve Spielbergově filmu je Ogilvy inspirován spíše Wellsovou postavou "šíleného dělostřelce".

* Jedna z věcí, která mi trochu (ale opravdu jenom trochu) kazila dojem z filmu: Trikaři z ILM to občas trochu přehánějí a tlačí v některých drobnostech na pilu až moc. Je jasné, že když se natáčelo, tak herci hráli, ale země přitom nepraskala a Marťani se nepohybovali. To vše se později dodělalo digitálně a občas je to trošičku neúměrné "živé akci". Například prasklina se zastaví pár centimetrů od nohy policisty a ten z toho není nijak vyděšený, nebo se pazour zdánlivě mrtvého Marťana pohne a voják, stojící metr od něj, zůstává v klidu.

* Přestože je film točený jakoby "amatérsky", není v něm nouze o neuvěřitelné vizuální nápady. Všimněte si například scény na začátku filmu, kdy Ray s dětmi odjede z města. Hádají se v rychle jedoucím autě, přičemž kamera pomalu objede celé auto, projede okénkem dovnitř, druhým okénkem ven, a nakonec se vzdálí, takže vidíme celou dálnici se stovkami stojících aut. To vše v jednom záběru, který má více než dvě minuty! Není to exhibicionismus, protože většina diváků si toho vůbec nevšimne. Je to v zájmu zachování napětí.

* I když se základní zápletka poměrně věrně drží Wellsovy předlohy, způsob a doba "příletu" marťanských strojů na Zemi jsou podstatně jiné (uvidíte v kině). A vlastně není nikde řečeno, že jsou z Marsu. V souvislosti s tím mi ale připadá, že úvodní Wellsova citace "...sledovali Zemi, a pomalu ale jistě spřádali své plány proti nám" neodpovídá realitě filmu. Nebo je to vychytralá příprava na druhý díl! :)

Premiéry týdne

VÁLKA SVĚTŮ má premiéru o půlnoci z úterý na středu a nic dalšího se tento týden do našich kin neodváží.

Ve zkratce...

Zajímavý článek o tom, jak fungují reality show (a že to s realitou nemá moc společného).

Christopher Nolan dostal pro svého druhého BATMANa velmi originální castingový nápad. Jokera by měl prý hrát Sean Penn!

Comicsový film FANTASTIC FOUR půjde v našich kinech v dabované verzi a tady se zuřivě (a zábavně) diskutuje s překladatelem, jak (a zda vůbec) překládat jména jeho hrdinů.

A na závěr jeden úderný videoklip! (Pokud vá připadá, že propaguje nějakou ideologii, tak neumíte anglicky.)

Reklama

Související témata:

Související články

FFFILMův průvodce po galaxii

Protože jsem o EPIZODĚ III psal už minule a druhou premiéru tohoto týdne jsem neviděl, rozhodl jsem se dnes vydat z předaleké galaxie do galaxie naší a vzít...

FFFILM versus MPAA

Dnešní FFFILM bude plný emocí, protože bude věnován pirátům, zlodějům, CATWOMAN a další filmové kriminalitě. A dokonce se zmíníme o Radkovi Johnovi a kómatu,...

Strašidelně strašný FFFILM

O STOPAŘOVĚ PRŮVODCI PO GALAXII jsem sice už psal, ale naštěstí mají tento čtvrtek premiéru ještě dva filmy, které stojí za zmínku. Jeden je velmi dobrý. Druhý...

Výběr článků

Načítám