Článek
O hře i repertoáru jsme hovořili manažerkou Hanou Heřmánkovou
Byl maďarský klasik vybírán pro maďarskou režisérku či naopak?
To vzniklo spíš šťastnou náhodou. Kolem textu jsme kroužili už dva tři roky. Pak nás v Národním divadle okouzlila inscenace Shakespearovy komedie Mnoho povyku pro nic v režii Enikö Eszényiové. Navázali jsme kontakt a jí se zalíbila Rodina Tótů, kterou režírovala už v Maďarsku. Shodli jsme se i v obsazení Evy Holubové, Boba Klepla a Oldřicha Kaisera. Herci si práci s režisérkou velice pochvalují a už jednáme o dalším hostování.
Co ještě chystáte pro diváky v nové sezóně?
Už v září myslíme na Vánoce. Diváky jistě potěší koncert Hradišťanu, při němž Jura Pavlica oslaví kulaté narozeniny. Přijedou tradičně i sourozenci Ulrychovi, novinkou bude vánoční koncert beatlesovské skupiny Backwords. Na jaře uvedeme muzikál Cikáni jdou do nebe v režii Radka Baláše. Nechceme konkurovat velkým muzikálovým produkcím, zajímá nás baladický příběh velké lásky, téma svobody a lidského putování a především nádherná hudba. Začátkem února chystáme už po deváté festival Slovenské divadlo v Praze, jehož loňský ročník nás inspiroval k uvedení Cikánů.
Většinu vašeho repertoáru tvoří tzv. kvalitní bulvár. Je to záměr?
Vychází to především ze skutečnosti, že jsme soukromým, nedotovaným divadlem, takže si musíme umět diváky přitáhnout. Jediným naším stálým příspěvkem je grant Hlavního města Prahy ve výši 4.5 miliónu, z něhož samozřejmě nevyžijeme. Dotovaná divadla srovnatelná s námi dostávají dvakrát i třikrát více. Přesto se divákům za každou cenu nepodbízíme, nikdy jsme nešli pod hladinu vkusu. Nebráníme se ani náročnějším textům, jako je Čechov nebo Hrabal a je jím ostatně i Rodina Tótů. Těší nás, když si diváci oblíbí některý titul tak, že se hraje už od otevření divadla, třeba Blbec k večeři a Tři muži na špatné adrese.
Jaké je vaše publikum?
Jsem ráda, že jsou to diváci všech věkových kategorií. Chodí se k nám kvalitně pobavit a mají své oblíbené herce. Nemůžeme si dovolit tak nízké vstupné jako dotované scény, a tak mě těší, když na levnějších místech na schodech posedávají mladí lidé.
Na co byste diváky pozvala v této sezóně?
Vynikající herci v problematické režii
Pod povrchem absurdních komediálních situací, jež pro rodinu ve venkovském zapadákově znamená přítomnost Majora na dovolené, velitele jejich syna Gyuly, se skrývá téma obludné manipulace s lidmi, krajní sebeobětavosti a ponížení.
Maďarská herečka a režisérka Enikö Eszényi se zapsala do povědomí pražského publika třemi shakespearovskými tituly, jež uvedla v Národním divadle. V Divadle Bez zábradlí měla k dispozici výborné herce se smyslem pro örkényovskou absurditu. Nelze ale říci, že by tento potenciál dokázala bezezbytku využít. Její čtení textu zůstává dosti povrchní, založené jen na detailním hereckém, byť výborně zahraném, uchopení jednotlivých situací. Hořký smysl Örkényho textu však divákům zprostředkovala jen zčásti.
Vynikající je Eva Holubová v utrápené Marišce Tótové, která vkládá nadlidské úsilí do udržení napjatého vztahu mezi Majorem a Tótem. Holubová ovládá umění, jak postavu dokonale zahrát i věcně okomentovat, aniž by se divákům podbízela. Bohumil Klepl vystihl Tótovu proměnu ze suverénního velitele hasičů a otce rodiny do lidské trosky, zničené nevyspáním a ztrémované strachem, čím se Majorovi nevědomky znelíbí - dojemná lidská figurka, nejbližší duchu Örkényho hry.
Major Oldřicha Kaisera je prušácky řízný, ostražitý a hektický, víc groteskní než nebezpečný, za gejzírem jeho pohybových eskapád se trochu vytrácí téma manipulace s rodinou Tótů. Talentovaná Kateřina Janečková v Ágice našla prostor pro vystižení postavy. Jana Šulcová si s chutí zopakovala prostitutku Gizi, byť s menší účinností, než jak ji hrála v inscenaci Tótovců v Činoherním klubu.
Pro publikum Divadla Bez zábradlí je Rodina Tótů především setkáním s vynikajícími hereckými výkony. Už to samo o sobě stojí za to, škoda jen, že se nepodařilo lépe posloužit i smyslu Örkényho hořké grotesky.
Na všechny tituly, nové i staré, ale zvlášť chci diváky pozvat na představení Hrdý Budžes, s nímž u nás bude jednou až dvakrát měsíčně hostovat příbramské divadlo s Bárou Hrzánovou v hlavní roli. Je to krásné divadlo. Poprvé se bude hrát 14. a 15. října.