Čím filmy od Marvelu válcují konkurenci

Nemilosrdně drtí na prach i produkty svého asi největšího rivala DC Comics, do jehož portfolia náležejí filmy Sebevražedný oddíl, Liga spravedlnosti, Wonder Woman nebo Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti. Oproti marvelovským převážně barvotiskovým adaptacím, v nichž nezřídka hraje hlavní roli humor a nadsázka, se přiklánějí k temnějšímu a realističtějšímu vyprávěcímu tónu.

Tytam jsou ovšem doby, kdy v kinech vládla fenomenální batmanovská trilogie režiséra Christophera Nolana (Batman začíná, Temný rytíř, Temný rytíř povstal), jež také spadá do komiksového vesmíru DC Comics. Od té doby se leccos změnilo a momentálně má Marvel jednoznačně navrch jak v tržbách, tak v kritickém ohlasu.

V čem to vězí? Především v jasné vizi o vzájemně propojeném vesmíru, kterou v roce 2008 odstartoval film Neuvěřitelný Hulk. Tehdy to ještě žádný velký třesk nebyl, snímek s Edwardem Nortonem v titulní roli nebyl příliš úspěšný, tak tak pokryl náklady na výrobu.

Marvelovskou spanilou jízdu začal až první Iron Man, který šel do kin ve stejném roce a stal se z něj hit. Pak už to šlo ráz na ráz, dvojka Iron Mana, první Thor a hlavně první společný film Avengers, který vydělal miliardu a půl dolarů. Pak už Marvel nebyl k zastavení a chrlil jeden kasovní trhák za druhým.

Všechny jeho filmy se přitom odehrávají v jednom jasně definovaném univerzu, přesně jak to naplánoval producent Kevin Feige, muž, který se valnou měrou zapříčinil o úspěch MCU, tedy Marvel Cinematic Universe. Zatímco konkurenční DC Comics jako by každým svým dalším filmem začínalo od znova, Feige má vše perfektně promyšlené a naplánované na několik let dopředu. On rozhoduje, jak bude který marvelovský film vypadat, oč v něm půjde a jak bude zapadat do celku. Žádné pochyby se nepřipouštějí, výsledkem musí být perfektně šlapající výrobek pro co nejširší publikum.

U Marvelu se prostě nemůže stát to, co u DC Comics v případě filmu Liga spravedlnosti, kdy první sestřih režiséra Zacka Snydera „zachraňoval“ Joss Whedon, mimochodem režisér marvelovských Avengers a Avengers: Age of Ultron.

To už si spíš u Marvelu dovolí občas nějaký risk v osobě režiséra, kterého by asi jen málokdo čekal u tak nákladného projektu. Týká se to filmů Thor a Thor: Ragnarok.

První natočil britský režisér a herec Kenneth Branagh, specialista na filmové adaptace díla Williama Shakespeara. Výsledek měl, zejména ve scénách odehrávajících se v Ásgardu, spíše než ke komiksovému filmu blíže k shakespearovskému dramatu.

Při Ragnaroku zase Marvel svěřil balík 180 miliónů dolarů novozélandskému režisérovi jménem Taika Waititi, jenž do té doby neměl s hollywoodskými velkofilmy absolutně nic společného. U Marvelu dostal víceméně volnou ruku, okořenil mytologicky-komiksovou ságu svým typickým humorem a fandové jásali nadšením. Ruce si mnuli i producenti, snímek vydělal přes 850 miliónů.

Marvel prostě jede, a nejinak tomu bude i v dalších letech. Otevřený konec Avengers: Infinity War nemohl na další pokračování navnadit víc, čili lze očekávat, že další díl – bude mít premiéru příští rok – bude opět trhat rekordy.

Kromě něj se chystají Venom, Spider-Man: Daleko od domova, Captain Marvel, The Sinister Six, třetí Strážci galaxie a tím výčet rozhodně nekončí.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

xx