Článek
Výběr tvůrců je tedy subjektivní, tudíž nelze knihu chápat jako vyčerpávající encyklopedii zásadních hudebních fotografů. Chybí v ní tedy například Zdeněk Hejduk, který obrazově zaznamenal všechny ročníky festivalu Rock for People, nebo Dimír Šťastný či Petr Klapper (oba také spojili svou tvůrčí kariéru s tímto legendárním festivalem).
Fanouškům tvrdé hudby budou určitě chybět Zdeněk Zelený a Jiří Rogl, jejichž stěžejním tématem je dokumentování heavymetalové hudby. V knize nenajdeme ani tvorbu Vojty Floriana, dvorního fotografa festivalu Mighty Sounds a odborníka na punk rock, ska music, psychobilly a rockabilly.
Přesto je záběr všech tvůrců dostatečně široký na to, aby si i čtenář stojící mimo hudební subkultury udělal představu jak o interpretech, tak i o způsobech zobrazení jejich produkce.
Najdeme tedy klasický hudební dokument i reportáž (Polívka, Martinek, Prokop, Webr), portrét (Pýcha, Vojtíšek) či abstraktní uměleckou fotografii (Petrovičová). Dobrým nápadem je zařazení desetibodového dotazníku, ve kterém se autoři představují a odhalují fragmenty příběhů, které se za jednotlivými snímky skrývají. Jediným negativem je fakt, že fotografka Ája Dvořáčková zemřela ještě před vydáním knihy, proto jí autor dílo věnoval.
Ačkoliv Bezr nazval svou předmluvu titulkem Nevděčná práce fotografů, musí leckoho po přečtení a pečlivém prolistování napadnout, že to není pravda. Že je naopak práce hudebních fotografů skvělým dobrodružstvím, byť mnohdy s nejistým výsledkem.
Může se vám hodit na Zboží.cz: