Článek
Německá výstava je bohatší a působivější než francouzská a to zejména díky tomu, že část Muzea Pergamon zabírá věrná rekonstrukce proslulé babylonské Ištařiny brány, která se tak stala srdcem výstavy a současně jejím nejrozměrnějším exponátem.
Babylon, založený na dolním toku Eufratu, byl ve starověku největším městem světa. Půl dne prý trvalo, než chodec obešel jeho vysoké hradby. Na rozdíl od jiných center staré Mezopotámie nezmizel Babylon z kulturního povědomí lidstva.
Díky bibli si po staletích lidé vyprávěli o zikkuratu, devadesát metrů vysoké věžovité stavbě, která městu kdysi dominovala, při jejíž stavbě prý zásahem božím došlo ke zmatení jazyků.
Za co vděčíme Babyloňanům
Slavnou se stala i babylonská nevěstka, popisovaná v Apokalypse. Představa o ní se zřejmě zrodila z líčení antického dějepisce Hérodota, který popisuje posvátnou prostituci zdejších žen.
Jednou za život musela každá z Babyloňanek zajít do okrsku bohyně Ištary a tady za peníze nabídnout své tělo. Její výdělek pak dostali kněží. Řecký historik píše, že zájemce o ty pěkné se našel hned, ty ošklivé tam čekaly až tři roky.
Výstava představuje obrovskou úroveň babylonské civilizace, které jsme dodnes zavázáni za mnohé. Čas počítáme podle systému babylonských matematiků, Chammurapiho zákony zůstávají důležitým studijním materiálem všech právníků a babylonským kněžím vděčíme za základy astrologie, která je dnes stejně živá jako ve starověku.
Toto vše je v Berlíně představeno na stovkách exponátů (katalog má 800 položek), které náleží k pokladům světové archeologie. Část výstavy je věnována i různým představám o Babylonu v tradici lidské paměti, a to od raného středověku až po 18. století.
Babylon – Mythos und Wahrheit
Babylon – Mythos und Wahrheit Staatlichen Museen zu Berlin (Pergamonmuseum) do 5. října, otevřeno denně, neděle–středa 9–18 hodin, čtvrtek–sobota 9–22 hodin Vstupné 12 eur (je lepší si předem rezervovat časové vstupenky přes internet).
Dvoudílný katalog výstavy vydalo nakladatelství Hirmer (900 stran).
