Hlavní obsah

Ben Harper v hudbě nic nepřibarvuje

Novinky, Stanislav Dvořák

Mnohé desky by měly mít štítek s varováním "aromatizováno, přibarveno", protože to, co se z nich line, má pramálo společného s tím, co kapely dokážou zahrát a hlavně zazpívat "live". Je potěšující, že americký zpěvák a kytarista Ben Harper k těmto přibarvovačům nepatří.

Článek

Ben Harper se svou kapelou Innocent Criminals přináší na desce Lifeline poctivé muzikantství, prostý zvuk a velmi dobrý soulrockový zpěv. Celé album nahráli živě za sedm dnů a jak tvrdí, nepoužili žádný computer. Všechno šlape pěkně horkokrevně a analogově.

Innocent Criminals znějí uvolněně, v těch nejlepších kouscích (In The Colors, Say You Will, Put It On Me) by se dalo říct až živelně. Zvídavý eklektik Harper často mění nálady a o to je deska zábavnější. Svůj soulrock ze staré školy občas obohatí třeba ozvěnami folku a country a na závěr přihodí typicky americkou bluesrockovou baladu ála Black Crowes.

Lifeline je oproti deskám z devadesátých let jako The Will to Live či Burn to Shine méně depresivní. Se svými jednoduchými "dřevními" aranžemi a hřejivým zpěvem může posloužit jako skvělý soundtrack k večernímu domácímu lenošení i k rozjetému mejdanu.

Ben Harper: Lifeline, EMI 2007

Reklama

Výběr článků

Načítám