Článek
Protože vyhrála soutěž Česko hledá SuperStar, měla by asi její první deska Spousta andělů přinést změnu poměrů v hudebním byznysu. Upřímně řečeno je to nepravděpodobné: starší hvězdy si hlídají svá zimoviště zrakem ostřížím.
Langerová se nicméně dostala na jejich dostřel. Učinila to tím nejlepším možným způsobem. V takřka sebevražedné časové tísni nahrála se svým týmem dobré album. Ne skvělé, ne senzační - dobré.
Srdcem stále rockerka
Spousta andělů je její deska ze čtyřiceti procent. Nenapsala jedinou písničku, nesesmolila ani jeden text, pouze interpretuje skladby a slova druhých.
Přestože její výraz zcela logicky (tak to u nás pro jistotu chodí) ztratil něco z rockerské drzosti, kterou se prezentoval v soutěži i na letních hudebních festivalech, zůstal dost pevný a charakteristický na to, aby jej pozorný posluchač dokázal v konkurenci jiných rozpoznat. A stále koketuje s rockem, jak slíbila.
Nepotýká se se složitými okamžiky. Skladby jsou vybrané tak, aby veškeré interpretační zákeřnosti přišly maximálně tak v refrénu či ve vypjaté pasáži. Naštěstí to Langerová nepřehnala ani s baladami.
Považuje za ně zřejmě i skladby ve středním tempu, a díky tomu na albu neustále buší nedočkavé srdce mladé zpěvačky, která (obrazně řečeno) raději skotačí, než se topí v slzách.
Stylizace jí sluší, ale nepřesvědčí
Ve vyrovnaném poli třinácti písniček trochu zapadá anglicky zpívaná You´re A Creep, kvůli nepřesvědčivé angličtině i poněkud těžkopádné stavbě, která připomíná chuchvalec nitek, jež nelze rozmotat.
V následujících Hříšných tělech, křídlech motýlích Oskara Petra zpívá Langerová jako upjatá desetiletá školačka se dvěma pečlivě spletenými copánky na besídce pro návštěvu z družebního revíru. Přitom je to povedená písnička.
Větší problém než s hudebními nápady, které díky účasti zahraničních autorů vzaly albu tradiční český zvuk a trochu ho nablýskaly, je s texty. Nejsou špatné, všichni oslovení autoři se vypjali k nadprůměrným výkonům a zvláště Milan Princ byl nesmírně zručný a přitom uvěřitelně "sedmnáctiletý" ve výborné Nahé noci.
Ve většině písní ale Langerová zpívá tak, jak nemluví. Starý problém interpretů. Jazyková lehkost a krása jí sluší. Má to ducha a noblesu, zpěvačka je rázem o pět let starší a moudřejší.
Jenže těžko věřit, že by takhle komunikovala s kamarády. To bychom pak museli kývnout i na pointu textu Gábiny Osvaldové v písni 17, která sděluje, že svět je prázdnej tác (a na něm jejích sedumnáct).
Přesto je deska Spousta andělů tím lepším, co letos česká hudba vyprodukovala. Langerová dobře odstartovala. Až se za čas chopí kytary a napíše pár vlastních věcí, může být opravdovým idolem. Nyní je dobře "nakoplá" tvář z televize s talentem a proměnlivým účesem. A slušně zpívá.
Aneta Langerová: Spousta andělů
BMG, 48:28