Představte si následující "setup": Úchylný superboss irské mafie (Jack Nicholson) si vyhlédne malého sirotka a vychová z něj něco jako svého syna. Pošle ho na policejní školu, chlapec úspěšně absolvuje a stane se důležitým členem tajné vyšetřovací jednotky (a v tuto chvíli se dostáváme do současnosti a začne ho hrát Matt Damon). Současně s tím je mladík ze zločinecké rodiny (Leonardo DiCaprio) přemluven policií, aby se vydával za zločince a pokusil se infiltrovat do těsného okruhu Nicholsona. Zanedlouho mafiáni i policie tuší, že mezi sebou mají krysu a řízením osudu dostanou právě DiCaprio a Damon za úkol tu krysu najít. Takže vlastně odhalují jeden druhého a přitom sami sebe.

Pokud vám připadá taková zápletka na hollywoodský film neobvykle zábavná, pak máte pravdu, protože jde o (velmi volný) americký remake hongkongského filmu z roku 2002 Infernal Affairs (u nás na videu pod názvem Volavka). Ten jsem neviděl, ale prý je dobrý a zásadně odlišný od Scoreseseho verze (nejen místem děje).

Hlavní ovšem je, že Scoresese měl k dispozici scénář, který byl patřičně šťavnatý (narozdíl od jeho několika posledních filmů) a nechyběly v něm složité zápletky, napětí a i překvapivé množství humoru (byť většinou velmi drsného). Jack Nicholson si svou roli velice užívá (dlouho neměl šanci zahrát si vypěněného magora) a DiCaprio i Damon jsou velmi solidní a vůbec si při jejich sledování neuvědomíte, že to kdysi bývali jen "teenageři s hezkými tvářičkami" (a uvidíte ještě mnoho dalších slavných a dobrých herců). Celý film krásně svižně ubíhá (i když má dvě a půl hodiny) a hlavně jsem měl dojem, že se při jeho natáčení Scorsese královsky bavil.

Skrytá identita (původní ne moc dobře přeložitelný název "The Departed" znamená "Ti, kteří nás opustili") není typ filmu, které by dostával Oscary (což neznamená, že je nedostane). Je to především zábava. Ale zábava natočená tak profesionálně, že si ji leckdo může poplést s něčím "vznešenějším".

Ďábel nosí pradu

Zatímco drsní muži budou směřovat na Skrytou identitu, jemné dámy si budou užívat na filmu Ďábel nosí Pradu, což je v jistém smyslu škoda, protože jde o film vhodný i pro muže! Je to adaptace knihy, kterou napsala mladá novinářka poté, co se nechala zaměstnat jako osobní asistentka šéfredaktorky slavného módního časopisu. I když jsou všechna jména změněna, lidé, kteří se vyznají ve slavných módních časopisech, prý z knihy i filmu okamžitě snadno odhalí, o jaký časopis vlastně jde. Já ne a bylo mi to jedno.

Hlavní je, že Meryl Streepová je úžasná téměř v každé sekundě své role šéfredaktorky a Stanley Tucci skoro stejně úžasný v roli jejího hlavního návrháře. Kdykoliv se někdo z nich objeví na plátně, je o humor postaráno a člověk si opět připomene, jak je i v komedii důležité, aby byli herci kvalitní.

Menší problém je jen v tom, že Anne Hathawayová jako hlavní hrdinka je zajímavá a dobrá podstatně méně a když se film rozhodne věnovat jejím soukromým vztahovým trablům (tj. scénám, ve kterých není Streepová a Tucci), tempo snímku vždycky začne povážlivě drhnout. Naštěstí takových sekvencí není moc a - jak už jsem psal výše - bavil jsem se při tomto filmu velmi dobře, i když nepoznám rozdíl mezi Versacem a Gaultierem nebo mezi Elle a Premiere.

Nepříjemná pravda

A teď opustíme komerční trháky a zaměříme se na film, který u nás půjde pouze v jedné kopii. Je to dokument Nepříjemná pravda a stojí za ním Al Gore, neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta USA. Na první pohled nejde o politický dokument, nýbrž o varování před nezvratnými změnami klimatu, které způsobil člověk a které mohou mít ve velmi krátké době (roky) za následek zánik života na naší planetě (nebo aspoň jeho podstatné prořídnutí).

Politická záležitost se z toho celého stane, pokud si uvědomíme, že Republikáni prakticky do jednoho tvrdí, že to není pravda a že za oteplování (pokud k němu vůbec dochází) člověk nemůže. Proč to tvrdí (podle Gorea), to je mimo jiné vysvětleno ve filmu.

Na to, že jde vlastně jen o dobře sestříhaný záznam přednášky, proložený pár animovanými vsuvkami, jde o mistrovské dílo, jehož zajímavost se dá srovnávat s posledními kousky Michaela Moorea, i když působí mnohem méně senzacechtivě. Samozřejmě, o objektivní vědecké pravdě ohledně globálního oteplování vím asi tolik jako o objektivní pravdě o spiknutí 11. září 2001. Ale přesto mi připadá, že Gore je ve svém filmu podstatně "férovější" a méně manipulativní, než Moore.

Půl čtvrté

Další film je také dokument, tentokrát český dokument, zachycující život na Zakarpatské Ukrajině, konkrétně v kraji, který je velmi zaostalý a žije se zde prakticky stejně jako před sto lety (s občasným autem a televizí navíc). Kraj a jeho lidé jsou fascinující, ale film je i přes svou malou délku (75 minut) značně rozbředlý a ztrácí zbytečně čas sekvencemi, kdy musíme zdejší obyvatele poslouchat, jak se baví o naprosto nezajímavých věcech, místo aby kamera vyjela z baráku a trochu více se věnovala okolí, kde se jistě válí zajímavé věci a potulují zajímaví lidé. A zvířata.

Beastie Boys: 50 kamer a 40 tisíc očí

Třetím (!) dokumentem týdne je film s výše uvedeným názvem (v originále poněkud pikantnější "Awesome; I Fuckin' Shot That!"), zachycující koncert Beastie Boys v New Yorku. Inovativnost filmu měla spočívat v tom, že náhodným divákům bylo před koncertem rozdáno 50 videokamer, ze kterých pak byl film sestříhán. Píšu "měla", protože tento zajímavý koncept zůstal prakticky nevyužit. Velká část filmu je natočena zcela tradičními postupy, obvykle používanými při záznamech koncertů, a do toho jsou občas vloženy sekvence z ručních videokamer, sestříhané tak kulometně, že z nich pouze tušíte, že se mezi diváky mohlo dít něco celkem zajímavého (a seděl mezi nimi Ben Stiller). Pokud nejste vyloženě fanoušek Beastie Boys, je to celé k nepřežití, protože po prvních pár sekundách každé písničky máte celkem jasno jak bude vypadat následujících 5 minut.

Přesto, že Beastie Boys mám poměrně rád, tento film vám při návštěvě kina nemohu doporučit. Ovšem výborně by se hodil na nějakou party, kde by všichni zběsile pogovali a na zeď za nimi by se promítal tento film s pořádně ohulenou hlasitostí.

Asterix a Vikingové

A nakonec (konečně) taky něco pro dětičky! O novém Asterixovi a Obelixovi byste měli vědět jen to, že jsou klasicky dvojrozměrně animovaní (což už je vlastně dneska docela vzácnost) a že se dají přežít i když jste dospělí. Ale jen tak tak...

Další premiéry týdne

Neviděl jsem pouze český televizní film z roku 2002 Černý slzy (s Kryštofem Hádkem), uváděný tento čtvrtek do kin (z DVD).

Ve zkratce...

Kompletní Starý klasický Nosferatu zadarmo!

Zajímavý článek o chlapíkovi, kterého jste asi nikdy neviděli, ale určitě znáte jeho hlas.

Malý test: 1) Radek John oznámí, že se o film (podle jeho scénáře) Prachy dělaj člověka intenzivně zajímá policie kvůli trestným činům, v něm zobrazeným a že chce získat jeho kopii. 2) Distributor filmu (tedy ten, kdo se stará o jeho kopie) oznámí, že o tom nic neví. 3) Policie oznámí, že o tom nic neví. Otázka: Kdo je za vola?

Občas se objeví upoutávka tak vypečená, že ve mně vzbudí touhu už nikdy v životě se nepodívat na žádný film.

BEZ KOMENTÁŘE: TV Nova, minulá středa: "Podle námětů Ericha von Dänikena byly natočeny filmy jako Indiana Jones a Pátý Element."