Článek
Tvůrci hlásají, že Rock podvraťáků je odlišný od nedávných teenagerských komedií. Ano i ne, dalo by se dodat ve stylu Sira Humphreyho ze seriálu Jistě, pane ministře. Některé prvky jsou stejné - např. opakované scény, kdy se s Mártym (Jiří Mádl) snaží bez zjevného důvodu souložit každá žena, kterou potká, by se v těchto snímcích vyjímaly hezky. Ale buďme velkorysí, má to být "ulítlá" komedie, takže logika není to hlavní.
Změnou je kriminální zápletka (mladí rockeři kradou psa mafiánovi) a humor, který se netočí jen kolem sexu. Záslužný je také pokus zachytit slang drsných puberťáků. Postavy mluví velmi současně a velmi vulgárně, což je jedině správně.
Zábavnost této komedie je kolísavá. Pár vtipů je dobrých, ale na výjimečný film nestačí. Podvraťáci jsou zjevně inspirováni anglo-americkými černými komediemi, ale nedosahují jejich dokonalosti ani ve scénáři, ani v hercích. Gagy a slovní přestřelky musí v pořádné bláznivé komedii gradovat a divák má být smíchy "mrtvý", a ne se jen jednou za půl hodiny uchechtnout.
Janák pár nápadů má, ale neumí je zpracovat tak, aby nadchnul. Někde chybí preciznost, někde fantazie. Jeden příklad za všechny. Film v jedné scéně slovně i obrazově cituje Terminátora, ale nápad nijak nerozvine a nevygraduje. Když nákladní auto projede květinovým stánkem a probourá kus domu, doslova se nabízí, že by drsňák v kožené bundě mohl třeba zašlapat nějaké ty růžičky jako v proslulé scéně se Schwarzeneggerem. To je jen jeden nápad a nabízí se jich celá řada. Nestane se však nic. Legrace zůstala v půli cesty.