Článek
Snímek vznikl spojením několika žánrů, mimo jiné teenagerského filmu, ale i westernu nebo příběhů z prostředí problematické mládeže. Jaký vy máte vztah k teenagerům? Inspiroval jste se někým při psaní filmu?
Myslím si, že se ve filmu nejedná o nikoho konkrétního, koho bych chtěl zpodobnit. Spíše jsem vzpomínal sám na sebe a čerpal ze vzpomínek, které jsem si uchoval na dobu vlastního dospívání. Když jsem byl v pubertě, cítil jsem se dost zmatený a nevěděl jsem, co si se sebou počít. Takže byl velký zážitek si to všechno znovu připomenout.
Polly představuje tak trochu moje alter ego, zažívá podobné pocity jako kdysi já. Vedle toho jsem si chtěl vyzkoušet různé žánry, kterými bych ukázal, jak se puberťáci snaží osamostatnit. Přesto doufám, že se jedná především o zábavnou rodinnou komedii.
Máme tomu rozumět tak, že vy jste také sám toužil pracovat v hamburgrovém fast foodu jako Polly, která se ve filmu vrací z vězení, aby začala znovu?
To samozřejmě ne. Když mi bylo tolik, kolik ve filmu jí, nikdy jsem nevěděl, čemu se chci věnovat. Ovšem pro holku v její situaci může i taková práce být něčím, po čem touží. Může si představovat normální svět, v němž by chtěla žít. Pochází z příšerné rodiny a život se jí hroutí pod rukama. Ronny se ji snaží zatáhnout do průšvihu, zatímco policista Štefan po ní chce manželství, děti a rodinný život. Jenže na to se cítí mladá, ještě chce počkat. Film je vlastně o tom, jak se jí podaří to všechno překonat a osvobodit se.
Příběh filmu líčíte jako hru, nelze se ubránit pocitu, jako by šlo o počítačovou hru.
Přiznám se, že jsem o tom nikdy takhle nepřemýšlel, ale snad máte pravdu. Polly žije svůj život, jako by šlo o překonávání zkoušek. Nacházíme se v několika úrovních hry, kterou musí vyřešit.
Patří herci Susanne Bormannová a Matthias Schweighöfer, kteří ztělesnili Polly a Ronnyho ve filmu, ke známým tvářím německého filmu?
Ano, oba už hráli v několika filmech a Matthias byl v těchto dnech pozván dokonce do Los Angeles na nějaký casting. Ale já jsem je obsadil v trochu netradičních rolích, než na jaké byli zvyklí. Ještě nikdy ve filmu nehráli tak drsné a nekompromisní charaktery, byli překvapeni, když jsem po nich chtěl, aby křičeli a předvedli hloupost a brutalitu, s jakou se může chovat pouze nevědomé a zraněné mládí. O to mi šlo ze všeho nejvíce a musím říct, že na herce jsem měl kliku.
Jak rozumět konci, kdy Polly stojí mezi oběma muži?
Sám jsem dlouho nevěděl. Nabízelo se několik verzí, třeba ta, že se oba muži navzájem zastřelí. Ale nic se mi nelíbilo, tak jsem to nechal trochu otevřené. Možná to můžete chápat opravdu jako počítačovou hru, kterou lze dohrát do konce nebo taky ne.