Téměř celý film se odehrává v jistém motelu "na konci světa", spravovaném poněkud nervózním moteliérem. (Jeho nervozita stojí za zmínku především proto, že je jednou z mála věcí, které se v průběhu děje vysvětlí.) V tomto motelu se za bouřky, do jaké by psa nevyhnal, schází řízením osudu, zastoupeného zde scenáristou Michaelem Cooneym (Jack Frost, Stopy vraha) deset lidí.

Možná jich je jedenáct - záleží na tom, jak to celé budete brát... Každý z nich má své tajemství a všichni jedno společné. Ale vzhledem k tomu, že daleko od nich probíhá v jednací síni paralelně jiný příběh, ho možná ani nemají - záleží na tom, jak to celé budete brát...

U paní Aghaty hra nekončí

První vražda je v temném a deštivém prostředí, ve společnosti tvořené řidičem limuzíny, televizní hvězdou 80. let, policistou, kterému se právě vysmekl z rukou zabiják, oním zabijákem a řádkou dalších figurek, celkem očekávanou a logickou záležitostí: o ničem jiném než o nejméně jedné vraždě to snad ani být nemůže a hororová atmosféra vše jistí.

Ještě chvíli mrtvoly přibývají podle vzoru Deseti malých černoušků, a diváci detektivek mohou hádat, kdo je vrah. Ale když začnou ony mrtvoly tajemně a nenávratně mizet, je jasné, že u paní Agathy tahle hra neskončí. Skončí ostatně až ve chvíli, kdy už nikdo nic nebude vědět natož mít za definitivní, kdy diváci, namlsaní na detektivku, horor či thriller (eventuelně všechno dohromady), veškeré své naděje pohřbí.

Pak se patrně rozdělí na dva tábory. Ti, kdo jsou ochotni kdykoliv uvěřit třeba tomu, že za kanibalské choutky úspěšného právníka může laktační psychóza jeho babičky a dále vyznavači neobjasněných záhad a psychiatrických zápletek, budou nejspíš řičet nadšením. A milovníci logických vyústění, vypátraných a potrestaných zločinců se nejdřív osypou, a pak si (nejspíš celkem spokojeně) přiznají, že tentokrát pěkně naletěli.

Jako kočka s myší

Identita je totiž v každém případě docela napínavý a příjemně lekavý film. I když tušíte, že to nebude jen o těch "černoušcích", i když některé scény vlastně od začátku signalizují, že všechno bude jinak a že si s vámi tvůrci hrají jak kočka s myší, je docela snadné nechat se příběhem strhnout. Odvíjí se napínavě dokonce bez ohledu na to, co v kterou chvíli autoři sdělují. Celá zápletka je umně vykonstruovaná, neobjasněnost záhad rozhodně neslouží jen jako berlička, jíž by si autor pomáhal ze slepé uličky. Takhle (včetně řádky logických nesmyslů) si to zkrátka autor vymyslel a režisér natočil. Proti gustu...

K napětí navíc nepochybně přispívá i to, že každá vražda je provedena jiným způsobem a v některých případech byli tvůrci docela originální a nápadití. Divák tedy vlastně pořád čeká, odkud a jaká rána přijde. Herci v čele s Johnem Cusackem, Rayem Liottou, Amandou Peetovou a Alfredem Molinou dobře hrají a kameraman Phedon Papamichael si při vytváření hororové atmosféry nepochybně užil.

Identita USA 2003

Režie: James Mangold, Scénář: Michael Cooney, Kamera: Phedon Papamichael, Hrají: John Cusack, Ray Liotta, Amanda Peetová, Rebecca De Mornayová, Alfred Molina a další.