Předposlední Mozartova opera, složená pro korunovaci Leopolda II. českým králem, bývá pokládána za nepříliš záživnou římskou alegorii o ušlechtilém odpuštění přítelovy zrady a je odsouzena stát věčně ve stínu slavnějšího Dona Giovanniho. Inscenační tým manželů Ursel a Karl-Ernst Herrmannových a dirigenta Alessandra De Marchi ji rehabilitoval moderním jevištním i hudebním nastudováním.

Režisérsko-scénografický tandem Herrmannových má s inscenováním Mozartových oper velkou zkušenost, ověřenou na prestižních scénách a festivalech. Jejich inscenace je daleka pietní historické rekonstrukce, jakož i laciné aktualizace díla. V čistém bílém prostoru čtyř holých stěn, ubíhajících zužujícím se tunelem do hloubky jeviště, vytvořili Herrmannovi dramaticky cítěné divadlo, založené na přehledném tlumočení vztahů postav v těsném kontaktu s Mozartovou hudbou.

V laboratorně oproštěném prostoru jsou postavy jako pod zvětšovacím sklem - s nadsazenou, ale nikoli nepřirozenou výrazovou intenzitou prožívají své duševní boje, trápí se láskou, závistí i zradou. Šestice mladých zahraničních pěvců hraje i zpívá s velkým fyzickým i psychickým nasazením, propracovanou gestikou, mimikou i pohybem udržuje diváky v neustálém napětí.

Titus a jeho přátelé a spiklenci nepůsobí dojmem odlidštěných antických hrdinů, ale jako současní mladí lidé, jejichž střety a trápení vyvolávají v publiku nezřídka i úsměv. Hvězdou zahraničního obsazení je americká mezzosopranistka Kate Aldrichová v roli Sixta - krásný hlas se pojí s dokonalým hereckým výkonem. Johannes Chum v titulní roli Tita zaujme světlým tenorovým témbrem, herecky kreslí císaře v mírně sebezalíbené póze, lehce na hranici karikující nadsázky.

Polská sopranistka Elzbieta Szmytková staví Vitelii na protikladu křehkého zjevu a výrazné vášně vtělené do hlasu i hereckých prostředků. Vyrovnanými partnery ústřední trojice jsou i Sarah Castle v roli Annia, Anke Herrmann jako Servilie a Wolf Matthias Friedrich coby Publio. Orchestr hraje Mozarta na současné nástroje s historickými výpomocemi (kladívkový klavír doprovázející recitativy) v dynamicky i tempově propracovaném pojetí, které vytváří se zpěváky i sborem, umístěným v lóžích nebo za scénou, dokonale sehraný celek.

Inscenace má kromě zahraničního i kompletní domácí obsazení. Škoda jen, že nasazování titulu na repertoár pouze jednou za měsíc vytvoří mezi reprízami pauzy, které mohou ohrozit kvalitu inscenace, jíž se Národní divadlo po dlouhé době opět ocitlo na úrovni srovnatelné s evropskými operními domy.

W. A. Mozart: La clemenza di Tito, hudební nastudování a dirigent: Alessandro De Marchi (druhý dirigent Jan Chalupecký), režie Ursel Herrmannová, Karl-Ernst Herrmann, scéna a kostýmy Karl-Ernst Herrmann, sbormistr Lukáš Vasilek. Premiéry 14. a 17. 10. 2006 ve Stavovském divadle.