Starší písně zazněly až v přídavku, kdy legenda progresivního rocku připomněla titulní skladbou album Red z roku 1974. Zahrála také Elefant Talk, jímž se v roce 1981 přihlásila k nové vlně a Adrian Belew sám jen s akustickou kytarou zahrál a zazpíval o tři roky mladší Three Of The Perfect Pair.

Jinak skupina hrála pouze skladby z posledních třech alb, dvě z Thraku z roku 1995 a zbytek z The ConstruKction Of Light a aktuálního The Power Of The Believe, které už natočila v současném čtyřčlenném složení.

Ve své nové tvorbě sice ukázala, že se kořenů nevzdává, hojné byly jak repetitivní minimalistické figury, tak teskné až ambientní plochy, které vytvářel vedoucí souboru Robert Fripp za pomocí své kytary. Tvrdostí přitom King Crimson nijak nezaostávali za současnými reprezentanty progresivního metalu, jako jsou Tool, což se ukázalo v nablueslých Facts Of Life i v Happy With What You Have To Be Happy With.

Improvizace v přídavku a některé pasáže ze čtvrtého pokračování Lark´s Tongues In Aspic přitom potvrdily, že skupina nepřestává hledat nové zdroje inspirace. Hojné využití elektroniky a vokodéru bylo jasně ovlivněné děním v oblasti progresivní taneční scény.