"Když jsem byl malinkatej a rodiče ode mě chtěli mít pokoj, tak mi dali papír a tužku a já si kreslil. Potom jsem byl hodnej. Děda dělal někde v televizi a nosil domů stohy popsaného papíru, takže jsem ho měl neomezené množství," řekl Hrubý před čtyřimi lety v rozhovoru pro Právo na otázku, jak se dostal ke kreslení.

Před čtyřmi lety Hrdý doprovodil svými ilustracemi nové vydání Jirotkova Saturnina. Jeho obrázky doplnily zhruba desítku knih, mimo jiné i povídky Šimka a Grossmanna. Koncem 90. let vydal vlastní knihu pojmenovanou podle Kiplingova příběhu Slůně, který sám převyprávěl a ilustroval. Spolupracoval také s Divadlem Jiřího Grossmanna.

Vystudoval sklářskou průmyslovku v Železném Brodě, první kreslené vtipy publikoval v roce 1978 v humoristickém časopisu Dikobraz. Své kresby zveřejňoval i v Mladém světě, po listopadu 1989 přispíval do časopisů Podvobraz, Škrt, Hec a Kuk. Od roku 1992 mohli čtenáři vidět jeho práce v Sorry.

"Knižní ilustrace mě moc baví. Já jsem v podstatě strašně hodnej člověk, když mohu pomoci mamince s kočárkem, tak mám hezký den," dodal Hrdý v rozhovoru s Právem.