Odpočátku ho fascinoval Karel Čapek, jemuž už v roce 1956 věnoval diplomovou práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V šedesátých letech se rozrostla na monografii, po téměř půlstoletí vydal výbor z jeho O demokracii, novinách a českých poměrech. "Pro mě byl Čapek vždy ohromným vzorem v literatuře. Například to, jak spojil svou literární činnost s činností novinářskou a s účastí v politickém životě, to pro mě bylo vždycky vzorem," řekl.

V šedesátých letech zaujaly jeho hry Zámek nebo Porota inspirované dílem Franze Kafky. Čtenáře oslovil i jeho triptych Milenci na jednu noc či Milostné léto, příběhy o lidském osamění a hledání trvalého vztahu. Drama Franz a Felice inspirované opět Kafkovým životem vyšlo nejdříve v cizině, podobně jako mohly jeho prózy v letech tzv. normalizace vycházet doma jen v samizdatech.

V zahraničí patří Klíma k nejpřekládanějším českých tvůrcům. Jeho zatím poslední soubor povídek nazvaný Moje nebezpečné výlety, reagující na současnost, vyšel naposledy kromě řady jazyků i rusky. "Jsem přesvědčen, že umělec, který zrazuje svůj nepatrný cíl zodpovědnosti za tvářnost světa, ať už pro to najde jakékoliv zdůvodnění, zrazuje to, co by mělo být jeho životním posláním. Prosím, abyste toto konzervativní vyznání přijali jen jako vysvětlení, proč jsem psal, anebo jako omluvu za to, že jsem se toho v zemi, kde tvořil Franz Kafka, vůbec odvážil," napsal Klíma v předmluvě loňského publicistického souboru Kostlivec pod kobercem.