Stejně se ale mluví o tchajwanském filmu Tsai Ming-Lianga, vítěze z Benátek i Berlína. Příběh Nechci spát sám vypráví o looserovi a jeho dvou komplikovaných vztazích, které se navzájem "zrcadlí". Poté, co jej našli zbitého na ulici, se o něj stará mladý homosexuál - a přitom začne flirtovat s hezkou číšnicí. Film ukazuje, jak láska může být upřímná, přirozená a cudná, ačkoliv ji hrdinové našli na ulici.

Snímky letošního ročníku se často vydávají na moderní předměstí, kde žijí lidé bez budoucnosti, kteří ale utíkají do vlastních fantazií a fatálních katastrof. Ovšem jak připomenul jeden americký akademik, dokud takoví lidé žijí, je v každém srabu o čem snít. Zvědavost poutal nový příspěvek thajského filmaře Apichatponga Weerasethakula, který uspěl v Cannes před dvěma lety s filmem Tropická nemoc. Jeho Syndromy a století jsou opět fascinující a pocitovou skladbou dvou linií, která téměř postrádá příběh a divákovi zážitek nijak neusnadňuje.

Režisér ale hlavně evokoval vzpomínky na rodiče lékaře a dětství, které často trávil v nemocničním prostředí, a pokusil se vedle sebe postavit dvě odlišné časové epochy. Stejně jako ve snímku Slastně tvá (Blissfully yours), známého z Letní filmové školy v Uherském Hradišti, se znovu pokusil svými statickými, hypnotizujícími záběry ukázat, jak může vypadat láska.

Překvapením je nový film Manoela de Oliveiry, který je snad nejstarším žijícím režisérem na světě. Bude mu 98 let. Jeho Belle toujours (Vždy krásná) s Michelem Piccolim je poctou Luisi Buňuelovi a Jeanu-Claudu Carrierovi a navazuje na jednu sekvenci z jejich Krásky dne. Pokračování po 30 letech plné "buňuelovských" symbolů svede dohromady dva staré lidi, kteří spolu kdysi prožili bouřlivou nevěru a provinili se zároveň vůči manželovi a nejlepšímu příteli. Jejich úzkostná večeře ve dvou je ale plná hořkosti, rafinovaných výčitek, erotických ozvěn i otázek, které nemají odpovědi.

Nostalgii podtrhuje Dvořákova osmá symfonie. Zároveň poznáme, jak erotickou zeleninou může být chřest - ve francouzských dívčích lyceích jej dlouho zakazovali, protože dívkám mohl připomínat penis. Svůj nejlepší film v Torontu představil Rus Pavel Lungin, který v Ostrově vypráví sysifovské drama zbabělosti, zločinu lodního topiče z 2. světové války, který hledá po celá léta odpuštění a trestá své stárnoucí tělo fyzickou prací.

Naopak film Rescue Dawn legendárního režiséra Herzoga o útěku amerického letce ze zajetí v Laosu za vietnamské války byla nuda, která konvenčně skončí. Včera došlo v jednom hotelu, kde jsou ubytováni hosté a lidé z filmového byznysu k neštěstí, tři lidé byli v noci zřejmě zabiti.

Tato událost na chvíli ovládla zpravodajství, v jejím světle blednul i skandální paradokument Gabriela Range D. O. A. P. Ten experimentálně vysvětluje, co by se asi stalo, kdyby byl v Americe zavražděn George Bush. Jeho okrajové uvedení na festivalu vzbuzovalo potměšilé šeptání, že organizátoři nechtějí naštvat Američany a hollywoodská studia. Přesto podle prvních ohlasů novinářů a distributorů ze zákulisí jde spíše o bublinu, která za pár týdnů zase zmizí.