Dílko z němé éry filmu nezapře prvky ruské avantgardy, v jejíž dílech nabyla mimořádného významu střihová práce umožňující uplatnit vedle celků a obvyklých polocelků především velký detail. Příběh na motivy jedné z povídek Jakuba Arbesa si tak do dnešních časů uchoval mimořádnou emocionální účinnost vycházející ve středoevropském prostoru navíc z dobového německého filmového expresionismu.

Do časů vzedmutého nacismu

To všechno uplatnil Plachý při realizaci Ukřižované v Divadle Komedie, jež se stalo místem působení Pražského komorního divadla. S Jiřím Šimáčkem připravili jedinečný tvar, do něhož je v silně vybičované atmosféře vtažen i divák. Kombinace promítaného filmu, hudební, činoherní a baletní akce na scéně se stává koláží nebývalé síly.

Fatální Arbesovo a Orlického Kristovo podobenství reflektující příběh z 60. let 19. století hodně získalo časovým posunem do epochy vzedmutého německého nacismu se vší ideologickou nabubřelostí tvorby rasově nadřazeného nadčlověka rozpínajícího se nad bezcennými otroky židovského (ale i slovanského) původu.

Cílem je emotivní obraz

Zdeněk Plachý prokázal mnohokrát prokázal, že je invenčním režisérem a konvence překračujícím hudebním skladatelem. Vidět to bylo v tvorbě brněnské Skleněné louky, v hradeckém Morávkově projektu Ze života (obludného) hmyzu i v provokativní, operní kritiky zcela matoucí operní féerií Árie k nezaplacení v Národním divadle. Také v Ukřižované podporuje emotivní sílu celku jeho muzika v rozpětí od chrámové velebnosti až po tvrdě rockové motivy, jež se valí, tíží i povznášejí.

Každý detail slouží v Ukřižované k vytvoření velkého scénického obrazu, na kterém se stejně expresívním pojetím podílejí autorky výpravy Martina Lukešová, Markéta Oslzlá nebo choreografka Marcela Benoniová. K výkonům Karla Lamače a Nataši Cygankové na plátně se druží nervní, mimořádně gesticky a intonačně stylizované výkony Lucie Vačkářové, Petra Bláhy a Yara ze skupiny Zlatá kozačka.

O umírání ukřižovaných

Za vrchol inscenace považuji sadisticko sebeukájecí monolog nacistického důstojníka (Karel Dobrý) o nelidských útrapách umírání ukřižovaných ve starém Římě. Vědecko anatomický rozbor je dlouhou citací z knihy Kauza Kristus a nabývá v inscenačním celku obludně ideologických rozměrů. V Praze se narodil mimořádný experimentální tvůrčí čin!

Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie Praha - Zdeněk Plachý, Jiří Šimáček: Ukřižovaná. Režie a hudba Zdeněk Plachý, dramaturgie David Jařab, výprava Martina Lukešová, Markéta Oslzlá, choreografie Marcela Benoniová, střih Jan Daňhel, Jiří Šimáček.