Z archívu vyplývá, že zápis v knize nemocných z lazaretu v Mariánských Lázních  [celá zpráva], kam byl v roce 1945 převezen se zraněním způsobeným střepinou granátu, se neshoduje se spisovatelovou autobiografickou výpovědí.

V knize Loupání cibule Grass vzpomíná, že do SS narukoval v září 1944 a během výcviku oslavil 16. října své sedmnácté narozeniny. [celá zpráva]Podle zápisu však narukoval až 10. listopadu, což potvrzují i americké dokumenty, o kterých magazín Spiegel-Online informoval minulý týden.

Z dokladů vyplývá, že Grass sloužil v oddílu, jenž nespadal pod 10. tankovou divizi SS "Fundsberg". Jako hodnost je v knize nemocných uvedena pouze zkratka "Schtz." ("Schütze" čili střelec). Podle odborníka na dějiny SS Heinze Höhneho by ale právě na tomto místě měl být zanesen odkaz na příslušnost k neslavně proslulým jednotkám, pokud by Grass byl skutečně jejich členem.

"Ostatně sám autor už několikrát zdůraznil, že jeho vzpomínky jsou jen mlhavé," podotýká Der Spiegel.

Grass nesmí být zapomenut

O Grassovi se diskutuje i mimo německou jazykovou oblast a na výpady proti němu reagoval pařížský deník Le Monde titulkem "Příliš snadná pomsta". Španělský El País pak uvádí, že reakce tohoto druhu bývají obvyklé v případech, kdy někdo poukáže na slabá či neobjasněná místa v životě významných spisovatelů. Upozorňuje na norského laureáta Nobelovy ceny Knuta Hamsuna, jenž podporoval nacismus, a proto se jeho jméno téměř nevyskytuje v čítankách, nehovoří se o něm v hodinách literatury a bylo vymazáno ze seznamu velkých spisovatelů.

"Nesmíme připustit, aby se totéž stalo s tvorbou Güntera Grasse. Byl by to zločin proti kultuře, který se už nesmí opakovat," píše deník El País.

V témže listu ve stati "Grass na pranýři" uvažuje peruánský spisovatel a esejista Mario Vargas Llosa o tom, že spisovatelům se někdy vyplácí, nehodlají-li být jasnozřivější než ostatní dvounohé bytosti, žijí-li v anonymitě a jejich jména se neobjevují v titulcích novin. U Grasse tomu bylo naopak, a možná z toho důvodu se nyní ocitl na pranýři.

"Leckdy se mýlil, třeba v odmítavém stanovisku ke sjednocení Německa nebo v návrhu latinskoamerickým zemím, aby jednaly podle,kubánského příkladu‘. Avšak není pochyb, že Grassova bdělost a neustálé kladení otázek adresovaných institucím a vládě je zcela nepostradatelnou součástí demokracie," zdůraznil Llosa.

Grass nechce převzít knižní cenu

Günter Grass nechce převzít Zhořeleckou knižní cenu, která mu byla udělena před jeho přiznáním, že jako sedmnáctiletý sloužil u zbraní SS, a kterou měl převzít v listopadu. Uvedl to ve středu online časopis FAKTuell a na dotaz DPA to ve čtvrtek potvrdil Willi Xylander, prezident společnosti, která cenu uděluje. Xylander chce ještě Grasse přemluvit, porota totiž na udělení trvá.

Cena je dotovaná částkou 2500 eur (více než 70 tisíc Kč). Porota oceňuje Grassovo umělecké ztvárnění dějin vztahů mezi Poláky a Němci, které považuje za příkladné pro historii Evropy.