Článek
Pravda, talentovaná bezesporu je, v jejím repertoáru jsou dokonce některé písničky, které lze poslouchat bez záporného vnitřního pnutí, nicméně všechno je to pouze obraz doby produktů a toho, zda se jeden ze sta povede. Produkt "Christina Aguilera" nahradí produkt jiný. Nic více, nic méně.
Dvojalbum Back To Basics je prý souběhem zpěvaččiných představ, kterak spojit klasický jazz, soul a blues 20., 30. a 40. let minulého století se současným pojetím r"n"b. Vymyšlená definice zní zajímavě, ale pokulhává za skutečností. Aguilera se podepsala pod album typické pro současný bezradný střední proud. Tečka.
Jako žena se zajímavým, ostrým a přitom velice tvárným hlasem ovšem kraluje svým výrazem všem zaznamenaným kompozicím. Snaží se přitom vytáhnout z bezpohlavních hudebních nápadů nějakou melodii, a když to nejde, pak alespoň emoce, které vykouzlí vždy tím, že někde zakřičí, zahaleká nebo naopak posmutní. Pozorovat její snahu vysát z průměrného materiálu nezapomenutelnou desku je skoro dojemné.
Autoři jí moc nepomohli. Většina skladeb je táhlá, pomalá, nudná, deska téměř nežije. Písničku Save Me From Myself věnovala Aguilera svému muži Jordanu Bratmanovi, v Thank You lze zase zaslechnout samply z jejího staršího hitíku Genie A Bottle. Stát se ovšem nakonec může zázrak, zvláště když je mediální masáž kolem desky ve Spojených státech tak důkladná.
Předešlého počinu Stripped (2002) prodala Aguilera více než 9 miliónů kusů a od počátku své kariéry prodala už 24 milióny desek. Čtyři její singly se dostaly na první místo hitparády Billboardu a doma ve vitríně má tři sošky Grammy.
Christina Aguilera: Back To Basics Sony BMG, 47:02 a 31:51