Z německého Oscara se tak radovala i mladá herecká hvězda Daniel Brühl, který ztvárnil roli kluka Alexe, jehož matka věří rudým praporům i ideálům a těsně před převratem upadne po těžkém infarktu do komatu. Procitne až "poté", v létě 1990: ulice východního Berlína brázdí velká západní auta, mladí cucají opravdovou colu. Její zdravotní stav je ale nadále vážný, každé rozčilení by mohlo mít fatální následky. Proto syn vytvoří v obýváku iluzi NDR: západní potraviny balí do enderáckých obalů, natáčí původní televizní zprávy a k narozeninám matce přijde zazpívat parta malých pionýrů.

Good Bye, Lenin! zabodoval už na letošním Berlinale, kde získal Modrého anděla za nejlepší evropský film. Prodán byl do padesáti zemí včetně České republiky. Předpremiéru bude mít karlovarském festivalu, do kin vstoupí 6. listopadu.

V Německu bude mít v té době Good bye, Lenin! velkou konkurenci: zfilmovaný kultovní román Pan Léman spisovatele a rockera Svena Regenera, frontmana skupiny Element Of Crime. Ten svou knihu před pár dny představil také v pražském Goethe Institutu.

Snímek režíroval Leander Haussman, který má na kontě třeba pelíškovskou komedii Sonnenallee z východního Berlína 70. let. Nejúspěšnější německý filmu roku 1999 natočil také podle literární předlohy - novely i u nás známého spisovatele Thomase Brussiga. V Česku běžela pod názvem Eastieboys.

Panu Lémanovi se Regener a Hausmann vrací do doby kolem převratu. Popisují ho ale z pohledu západoberlínského třicátníka, ztracence, který miluje hospodu, kde točí pivo, a moc se nezajímá o to, co se děje za hranicemi pankáčské čtvrti Kreuzberg, kam se schoval před měšťáckými rodiči i vlastními problémy. Natož aby se zajímal o to, co se děje na východní straně berlínské zdi. Ta ale právě praská.