Doba mu nepřála: narodil se v roce 1923 v Nymburce, zřejmě na přání otce studoval chemii, souběžně však dějiny umění a estetiku, jenže v pětadvaceti letech, s Únorem 1948, pro něj rázem vše jakoby skončilo - Effenberger se stáhl do podzemí, z něhož vystoupil jen na čas v liberálnější druhé polovině 60. let, kdy vydal mimo jiné monografii malíře Henriho Rousseaua a soubor studií Realita a poezie.

Jeho osobnost za života i po smrti plně docenil pouze okruh surrealistů, v jehož čele stál od roku 1951. Effenbergerův záběr byl všetečný: psal eseje o divadle, filmu, literatuře, výtvarném umění, napsal řadu filmových scénářů a divadelních her, na dva tisíce stran poezie, zprvu nezvalovsky lyrické, později stále ježatější ironickými ostny.

Na sklonku roku 2004 se pražské nakladatelství Torst chopilo edice jeho sebraných spisů - rozvrhlo je do dvaceti svazků. Z nedostatku peněz a zájmu čtenářů ale vyšel zatím jediný: soubor poezie 1940-1951. V jednom z textů této básnické sumy jako by si Effenberger psal svůj epitaf, předjímal osud umělce ještě neznámého, a už zapomenutého: "...dříve nebo později / připravte se na všecko / už je zase konec a pak znovu".