Tak to chodí a říká:

Jsou to

Jak jste se dostal k práci s mladým hudebníkem Jardou Svobodou?

Po dlouhých letech spolupráce s Petrem Hapkou jsem si řekl, že je na čase duševně omladit tým a dát mu nové impulsy. Dlouhodobá spolupráce má své výhody i nevýhody, chtě nechtě například vzniká určitá rutina. Jarda Svoboda přinesl do mých textů věci, které by Hapka neudělal. Pobavilo mě to, potěšilo a v nejednom případě to bylo dobře.

Které konkrétní věci Svoboda přinesl?

Neklade si omezení. Když bylo potřeba, obrátil se na dva lidi z Novosibirska, kteří hrají židovskou hudbu. Tím se na desku dostaly úplně nové věci. Samozřejmě spoustu práce udělal Honza Spálený. Písničky prostě nejsou uniformní.

Charakterizují texty na desce určité období vašeho života?

Každé album beru jako celek, ale ne nutně s ohledem na svůj život. Chtěl bych, aby vždycky bylo víc než jen sledem jednotlivých písniček. Je to velká ambice a možná spousta lidí řekne, že se to nepovedlo.

O čem tedy texty jsou?

Přál bych si, aby je posluchač pochopil jako výpověď člověka ve středním věku, který ví, že je spousta hořkosti, bolesti a zklamání, ale dokáže se na to podívat s vnitřní ironií a odstupem.

Písničky opravdu nevyznívají úplně vesele.

Písničky jsou o zklamání, hořkosti i bolesti. Vždycky záleží na tom, o jaký druh jde. Velmi mi pomáhá utíkat pro pomoc ke svým mnoha nesmrtelným kamarádům, což jsou tvůrci velkých věcí, slavní textaři, hudebníci, spisovatelé. Nikdy nejsem sám, vždycky si můžu pustit Cohena nebo přečíst Bibli.

Budete s Petrem Hapkou v budoucnu dále spolupracovat?

Tahle deska je takové ukročení. Mé texty potřebovaly nový hudební kabát a dostaly ho. Rozhodně ale neznamená konec spolupráce s Petrem Hapkou. Naopak, právě jsem dokončil všechny věci na naše nové album a on je už aranžuje.

Jaké bude?

Trochu jiné než obvykle, objeví se na něm například člověk, kterého si velmi vážím - Jarek Nohavica.