"V Manic Street Preachers jsem od svých jednadvaceti let," vysvětlil sedmatřicetiletý Bradfield. "Na konci loňského roku jsme se rozhodli, že si dáme pauzu. Musím přiznat, že po tolika letech jsme se začali trochu nudit." Fanoušci nechť nesmutní. "Manic Street Preachers jsou můj domov. Teď jsem si prostě udělal prázdniny," dodal.

Spojitost s mateřskou kapelou je možné vystopovat ve více ohledech. Sólovka byla nahrána ve stejných malinkatých, klaustrofobických studiích jako nejslavnější deska Manics The Holy Bible (1994). Bradfieldův rukopis je charakteristický: na obroušeném punkovém základu je emotivní melodické klima s téměř popovým kompromisem jako výsledkem. V textech je také vše při starém: na The Great Western zpívá o hrdinství, lásce i vzpouře.

Skladba Bad Boys And Painkillers, k níž napsal text Nicky Wire, baskytarista Manic Street Preachers, srovnává příběh nehodného syna současné britské scény Petea Dohertyho s bývalým kytaristou skupiny Richeyem Jamesem, který ve čtyřiadevadesátém roce beze stopy zmizel. Radost si Bradfield udělal, když přezpíval píseň To See And Friend In Tears z repertoáru Jacquese Brela, belgického herce, písničkáře a básníka.

Na to, že je deska bez ostychu uváděna jako prázdninová, odvedl Bradfield tradičně dobrou práci. Coby hlavní tvůrce Manic Street Preachers potvrdil, že je nesmírně citlivý a autorsky plodný muž.

James Dean Bradfield: The Great Western, Sony BMG 2006, 37:19