Humor tam má tradici již od založení belgofrancouzské komiksové školy ve 30. letech 20. století. Za jejího zakladatele se počítá slavný Tintin a i díky němu byl zvláště v počátcích "bublin" humorný přístup nejčastější. Legendou v tomto směru je i Lucky Luke, u nás slavný především díky stejnojmenným animovaným seriálům. Tvůrcem postavy kovboje je belgický kreslíř a scenárista Morris (vlastním jménem Maurice de Bevere), který první Lukův příběh otiskl v belgickém komiksovém magazínu Spirou v roce 1946. Záhy začal Lucky Luke vycházet i v samostatných albech a do autorovy smrti dosáhl čísla 71. Scénáře psal Morris nejdříve sám, ke konci jeho života pak mnoho jiných autorů, ale nejslavnější jsou dílem Reného Goscinnyho, tvůrce Asterixe. Právě z nich vybral český Egmont dosud vyšlé čtyři překlady.

Lucky Luke je ukázkovým zástupcem kvalitně provedené francouzské humoristické školy "hrdinského" typu. Hlavní postava je skvěle vybavena ke svému "vedlejšáku", tedy bránění spravedlnosti a lapání padouchů. Kromě vynikajícího střeleckého umění ale rozhodně není Luke nezničitelný a všeschopný a občas mu jednoduše musí pomoci přátelé či štěstí, které si nese ve svém jménu. Ač jde o western, tamější společnost je společností moderní. V historických kulisách nalezneme (často doslova) odkazy na věci a situace ryze dnešní. Z tohoto rozporu starého a nového scénář zkušeně těží.

Slovní humor je vybroušen k dokonalosti. Goscinny uplatňuje svou starou dobrou zbraň postupného opakování jednotlivých gagů v poněkud obměněných situacích. Celek (s přehledně stylizovanou kresbou) je tradičním příkladem tzv. obojživelného oddechového komiksu. Divoký západ je zábavné místo - dokonce i dnes.

René Goscinny, Morris: Lucky Luke
Egmont ČR, Praha 2005-6.