Show zahájil černošský bluesman Robert Cray a jako předskokan byl dokonalý. Zahrál mix blues a soulu, chvílemi zpíval jako Marvin Gaye a jeho kytarová sóla se vyrovnala Claptonovi. V průběhu koncertu se také ke hlavní hvězdě připojoval.

Mistr Slowhand nenechal fanoušky dlouho čekat a krátce po deváté skromně vstoupil na pódium. Prakticky vůbec nemluvil, nerozdmýchával ovace, které se spustily ještě dříve, než vydal první tón, a pustil se do práce. Překvapivě hned druhá písnička byla jedna z největších klasik - předělávka I Shot the Sheriff od Boba Marleyho. Clapton nechal refrén zpívat své backgroundové zpěvačky a sám dodával jen "I did not shot the deputy...". Během I Shot the Sheriff také přišlo pořádné kytarové sólo.

Následovala akustická pasáž, ve které vystoupil Clapton s mladým kytaristou Derekem Trucksem. Poklidně odehráli novou píseň Back Home nebo naopak starou klasiku Nobody Knows You When You're Down And Out. Clapton na sebe nestrhával pozornost a nechal 27letého Truckse sólovat.

Jak asi čekali všichni fanoušci Allman Brothers, dopadlo to skvěle. Každý z kytaristů představil svůj osobitý styl, zároveň ale respektovali soulad s partnerem. Trucks nechal znít svou allmanovskou slide kytaru, která odrážela zvuk prablues z hlouby amerického jihu, Clapton přidával svůj britský styl.

Přišel i blok tvrdších bluesovek nebo Old Love s improvizací na klávesy a závěrečný blok megahitů Wonderful Tonight-Layla-Cocaine zaplavil arénu absolutním nadšením. Lidé tleskali na začátku, uprostřed i na konci písní a mnozí zpívali refrény. Clapton se jen usmíval a po krátké pauze se vrátil na pódium, aby přidal klasiku Crossroads - zahráli v ní také Trucks a Cray a všichni tři předvedli perfektní symbiózu.

Eric Clapton v Praze potvrdil své postavení světové superhvězdy absolutní profesionalitou a tichým sebevědomím, které nepotřebuje podpírat ani velkou show, ani skandály. Pro ČR to byl pravděpodobně nejlepší koncert roku.