Třetí díl série Rychle a zběsile se odehrává v Tokiu (protože si producenti všimli, jak velké tržby měly v Japonsku první dva díly). Jak se tam hrdina filmu dostane? Hlavní hrdina (který nemá nic společného s hrdiny předchozích dílů) zdemoluje v USA při závodech (kvůli děvčeti) většinu staveniště a dvě auta. Za trest (!!!) je svou matkou poslán do Tokia, kde má zajištěno ubytování a zaplacenou školu. Taky bych si přál takový trest. V Tokiu se opět zaplete do závodů (opět kvůli holce), ale nyní to má těžší, protože, jak dobře víme, 99 procent Japonců je v Jakuze a umí driftovat. Driftování je speciální způsob jízdy, při kterém auto vypadá, jako kdyby jelo po náledí, i když po náledí nejede. A to by k ději stačilo.

Asi tím nejdůležitějším na Tokijské jízdě je skutečnost, že závodní scény jsou natočeny velmi dobře, aniž by otrocky kopírovaly vizuální styl jedničky nebo dvojky. To ale na kvalitní film nestačí, protože závodní scény zdaleka nezabírají ani polovinu filmu.

Zápletka (tj. závodění kvůli lásce míšenky a boji s Jakuzou) je podle očekávání naprosto slabomyslná. Tvůrci si nedali nejmenší práci s vymýšlením nějakých logických důvodů, které by mohly vést k tomu, aby se mladý Američan proháněl po Tokiu v rychlých autech. Upřímně řečeno, ani ti "teenageři" ve filmu nevypadají moc na teenagery - těm hercům je spíš tak ke třiceti letům.

Ale víte, ono je to celkem jedno. Tokijská jízda mi do značné míry připomínala legendární film Torque: Ohnivá kola. Podobně jako u něj jsem byl okouzlen pitomostí toho celého, podobně jako u něj jsem oceňoval naprosto nerealistické a nesmyslné akční scény a bylo mi vpodstatě jedno, jestli jde o sofistikovaný humor tvůrců nebo to mysleli vážně.

Nakonec vám Tokijskou jízdu velmi vlažně doporučím, za což může jednak skutečnost, že je v ní Tokio a jednak poslední sekundy filmu, které jsou relativně libové (pokud vám je někdo neprozradí předem). Ale žádná sláva to není a na Auta to nemá v žádném ohledu (kromě počtu Japonců na plátně).

Třetí Rychle a zběsile (což je mimochodem špatný překlad, správně by se celá ta série měla jmenovat "Rychlí a zběsilí", když už) tedy není nic super. A protože další premiéra tento týden není, nezbývá nám, než se zastavit u něčeho super z příštího týdne: U Supermana!

Superman se totiž vrací, a to ve filmu Superman se vrací režiséra Bryana Singera. Kupodivu, i když se Superman vrací po 25 letech, film se odehrává pouhých 5 let po Supermanovi II (z roku 1980). I když pochopitelně dnes všechny postavy hrají jiní herci a v Metropolis mají modernější auta a elektroniku, kulisy i kostýmy jsou příjemně retro. A nejen ty.

Nebýt špičkových triků, mohlo by nám podle vizuální stránky připadat, že tento film opravdu vznikl někdy před čtvrt stoletím (dokonce se v něm objeví mladý Marlon Brando jako Supermanův otec). Singer šel ale ještě dále a do podoby nostalgického retra stylizoval úplně všechny aspekty filmu, od scénáře přes dialogy až po výběr herců, kteří jsou všichni 100% stereotypní a hrají tak, jak se už dnes nehraje.

Děj není nijak příliš důležitý, protože Superman je pochopitelně opět zcela nezranitelný, s jedinou výjimkou - Kryptonit. Tudíž Lex Luthor (Kevin Spacey) musí opět nějak sehnat Kryptonit a jako méně důležitý bonus chce současně ovládnout svět a zabít miliardy lidí. To je prokládáno milostným trojúhelníkem, protože Supermanova dávná láska Lois Laneová si mezitím našla snoubence. Původně byl ve scénáři ještě kapitán Zod (ze Supermana dvojky), ale Singer chtěl do této role obsadit pouze Judea Lawa, který nesouhlasil, což je škoda (viz následující srovnání původního Zoda s dnešním Lawem):

Nový Superman tedy vlastně vůbec není nový a svou roztomilou záměrnou naivitou připomíná třeba Svět zítřka (i když neobsahuje tolik prvoplánovitých vtipů). Výsledek mě velmi nostalgicky potěšil (a připomněl mi mimo jiné filmy Karla Zemana), ale celkem chápu, že většině mladých diváků, zvyklých například na "updatovaného" Batmana a temné sondy do superhrdinských duší, to celé bude připadat dost trapné. Superman se vrací je totiž, navzdory čtvrtmiliardovému rozpočtu (který na plátně je vidět), spíš takový film pro pamětníky (což je více než v pořádku, vezmeme-li v úvahu, jak starý je Superman).

Ve zkratce...

Originální film Richarda Linklatera A Scanner Darkly v Americe nepříjemně propadl a v našich kinech se ho pravděpodobně vůbec nedočkáme. Můžete se tedy aspoň (legálně) zdarma podívat na jeho prvních 24 minut (první odkaz zde).

Tady se dočtete, že nějací dva pseudoslavní Češi budou hrát ve filmu, o kterém tvůrci tvrdí, že půjde o "první interaktivní horor na světě". Smutné je, že asi nikdy neměli PC a tudíž si nemohli zahrát žádný z těch interaktivních hororů, co za posledních 15 let vznikly...

Věděli jste, že Darth Vader měl mladšího, méně úspěšného bratra?

Trailer na zajímavě vypadající film Christophera Nolana (Memento, Batman začíná) s názvem Prestige (už se těším, až to někdo přeloží jako "Prestiž"), najdete zde. Vypráví o soupeření dvou iluzionistů (Christian Bale, Hugh Jackman), kterým s kouzly pomáhá mimo jiné Michael Caine a David Bowie jako Nikola Tesla (je tam chvilku vidět). Zajímavé je, že velmi podobný námět má i nový film s Edwardem Nortonem The Illusionist, který se natáčel u nás.

A ještě jeden trailer, abyste věděli, jak těžký mám život. Z tohohle filmu jsem musel vidět asi 10 minut (než zastavili promítání), ale do smrti na to nezapomenu.