"Obrat na výrobě českých filmů dosáhl vloni 487 miliónů korun. Potvrdilo se tak, že se finanční vstupy producentů neustále zvyšují. Je to i jeden z důvodů, proč se snažíme získat státní podporu a ukázat, že národní kinematografie si ji jako veřejný statek zaslouží," uvedl Dočekal.

Podle producenta Petra Kellera bylo Česko i loni vyhledávanou lokalitou zahraničních filmových produkcí. "V poslední době jim stále větší počet zemí nabízí daňové úlevy, zatímco u nás jsme se k tomu nedopracovali. Anglie je obnovila a k jejímu schématu se v posledních dnech přidalo Německo, jehož vláda uvolnila na přilákání zahraničního filmového průmyslu kolem 60 miliónů eur," řekl Keller a dodal, že filmový průmysl v Česku zaměstnává 15 000 lidí.

Daňové pobídky se jako "nesystémová věc" nelíbí především ODS, přičemž reakce politiků na možnost daňových úlev jsou podle producenta Petra Strnada závislé na jejich politické příslušnosti. "Bude na nás, abychom je přesvědčili, že je to výhodné pro všechny," dodal.

Od státu zatím 400 miliónů

Zástupci asociace shrnuli svá jednání, které na karlovarském festivalu vedli z iniciativy Jiřího Bartošky se zástupci politických stran komunisty nevyjímaje. "Je to paradox, ale právě oni nejvíc podporovali zákon o kinematografii, který po vetu prezidenta Václava Klause neprošel sněmovnou. Nyní souhlasí s tím, aby byla domácí filmová tvorba garantována státem," řekl Strnad.

Opakoval, že zatím bylo dohodnuto, že by měl fond kinematografie pro příští rok dostat ze státního rozpočtu 400 miliónů korun, než se začne připravovat komplexní zákon o kinematografii. Konkrétní a věcná byla i diskuse s Václavem Klausem.

"Zásadní zprávou je, že stát se přihlásil k odpovědnosti za český film. Prioritou má být státní podpora, ale počítáme s vícezdrojovým financováním, tedy i s příspěvky televizí, distributorů videokazet a DVD a provozovatelů kin," uvedl. I s nimi je třeba začít jednat, přičemž budou-li například televize investovat do české filmové tvorby, bude to podle Strnada legitimním zdrojem její podpory.