V úvodní kapitole Václav Mezřický globalizaci definuje, seznamuje s jejími hlavními aktéry , popisuje klady i zápory jejích procesů, a také důsledky pro postavení a charakter národního státu i pro celý politický systém. Druhou kapitolu napsali Bedřich Moldan a Martin Braniš na téma globálních problémů životního prostředí. Tenhle námět je na místě, vždyť otázky životního prostředí představují historické pozadí všech dějů, které se na planetě odehrávají: růst populace, znečištění, vyčerpávání přírodních zdrojů a jiné.

Ekonomické a sociologické aspekty  globalizace

Ekonomickým aspektem globalizace se zabývá Lubomír Mlčoch. Na objevující se sociální souvislosti tohoto jevu, vedoucího často k chudnutí chudých a k rozpadu základních lidských společenství jako je rodina a obec, reagují církve. Mlčoch dokumentuje jak katolická církev podrobuje negativní důsledky globalizace kritice z pozic křesťanské etiky.

Sociologickým, respektive sociálně psychologickým aspektům fenoménu se věnuje Miloslav Petrusek. V jeho pojetí globalizace vyvolává krizi důvěry, neboť otřásá jak dosavadními schématy vnímání světa, tak spolehlivostí současných institucí. Není náhodou, že odhady budoucího vývoje jsou plny nejistot a ústí spíše v pesimistické vidění budoucnosti včetně možného zhroucení demokratických systémů.

Antropologický rozměr

Antropologický rozměr globalizace v knize popisuje Ivan Mucha. Dokládá, že globalizace vydává člověka a jeho společenství všanc autopoietickým systémům, člověkem vytvořeným, ale žijícím svým vlastním, autonomním životem. Typickými jsou systémy finančních trhů. Domyšleno do konce by to ovšem znamenalo, že pokusy regulovat například chování nadnárodních společností jsou marné a lidská společenství se tedy nevyhnutelně stávají jejich zajatci.

Takovou bezvýchodnost vzápětí ruší kapitola Tomáše Halíka, jenž shrnuje výsledky bádání řady myslitelů, shodujících se v přesvědčení, že globalizace a situace, které vyvolává, vede k oživení náboženské víry,a to nejen křesťanské.

Převažuje skepse

Celkový tón knihy Globalizace je spíše skeptický, což není výtka: skepse je často prospěšnější než neoprávněný optimismus. Knize lze vytknout něco jiného: ani jeden z autorů se nepokusil nalézt konkrétní kontext globalizace v české situaci. Možná to nebylo cílem práce. Nicméně takové téma je do budoucna nastoleno.

Globalizace, (kolektiv autorů), editor Václav Mezřický, Vydal Portál, 147 stran