Ve světě se prodalo 1,5 miliónu kopií dvojalba, které nabízí nejen písně, ale i scénickou hudbu. Už to povyšuje The Matrix Reloaded nad většinu v současné době vydávaných soundtracků, které jsou ve skutečnosti kompilací písní z filmu a skladeb filmem inspirovaných, aby nabídka známých kapel mohla být bohatší. Tento trik použili tvůrci alba ke dvojce Matrixu, když na desku zařadili i písně, které ve filmu nezazní, což je případ Marilyn Mansona, ale jádro alba tvoří scénická hudba od Dona Davise (Jurský park III), který spojil své síly s tanečním projektem Juno Reactor.

A právě hudba, kterou vytvořili společně, představuje vrchol desky. Mohutné orchestrální party, typické pro současnou scénickou hudbou, se v Burly Brawl snoubí s elektronickými rytmy a vytvářejí tak mimořádně působivou kombinaci, která si zachovává typickou vznosnost, ale přitom působí futuristicky.

Hudba má jednotnou náladu

Pochválit je třeba Dona Davise také za to, že hudba ke dvojce Matrixu působí jako celek, přestože nepochází z pera jednoho autora. Všechny skladby, ať už jde o písně nebo scénickou hudbu, ctí náladu temnou náladu sci-fi thrilleru. Orchestrální party dodávají obrazu patřičnou vznosnost, aniž by působili archaicky. Je to právě proto, že v divočejších pasážích se snoubí kompaktní a mrazivý zvuk orchestru s elektronikou. Ve stejné duchu pracovali i Fluke, když složil motiv Zionu nebo Paul Oakenfold v Dread Rocku.