Článek
Tyto otázky staví před čtenáře Raymond Knoury v knize Poslední templář, která se objevila na trhu dva roky poté, co Dan Brown vyslal v roce 2003 do světa svou Šifru mistra Leoparda (nebo Da Vinciho kód, chcete-li). Dosud byl Poslední templář přeložen do více než třiceti jazyků a určitě to není konečný počet.
Je to strhující příběh spojující současnost v New Yorku a v Jeruzalémě s dobou, kdy se v roce 1119 nabídlo králi Balduinovi II. několik francouzských rytířů, jimž stál v čele Hugues de Payns, a založili řád templářů. Ke slibu čistoty, chudoby a poslušnosti přidali závazek chránit poutníky na cestě do křesťanské Palestiny od pobřeží ke Svatému městu.
Jenomže jejich centrum Akkon padlo v roce 1291 do rukou muslimů. Umírající velmistr řádu věnoval rytíři Martinu z Carmaux malou zdobenou truhlu s tajemným obsahem. Ten se mohl číst jen s pomocí šifrovacího klíče. A jeho krádež z Metropolitního muzea v New Yorku z výstavy Poklady Vatikánu, kam se v době už po 11. září 2001 vřítí čtyři muži na koních oblečeni jako templáři, useknou hlídači hlavu, a ukradnou pouze tento záhadný předmět, děj románu zahajuje.
Podobně jako v Brownově knize se po stopách záhady vydávají sympatičtí partneři, archeoložka Tess Chaykinová, která se s dcerou Kim a babičkou stala svědkem krádeže, a agent FBI Sean Reilly, pověřený vyšetřováním vraždy.
"Všechna tři náboženství prohlašují, že věří v téhož Boha, v Boha Abrahámova. Zadrhlo se to, až když se lidé začali handrkovat, čí slova zprostředkovávají pravou vůli Boží," říká Khouryho znalec historie Vance. "Židovská víra čerpá přesvědčení od proroka Mojžíše, jehož původ Židé vystopovali až k Izákovi a Abrahámovi. Několik století poté přichází Ježíš s vlastní verzí Abrahámova náboženství. O dalších pár set let později se objevuje Mohamed a tvrdí, že ve skutečnosti je pravým Božím poslem on," dodává.
"Jen si to představte, křesťané, židé a muslimové spojeni jedinou vírou. A proč vlastně ne. Všichni jsme děti Abrahámovi, nebo ne? V jak změněném světě bychom žili, miliony lidí by nemusely zemřít," hrajou si Khouryho hrdinové s lákavou myšlenkou světového náboženského smíru.
Po Jménu růže Umberta Eca, který v roce 1980 dokázal spojit středověké téma s detektivním příběhem, se objevil další román, jehož dosah je samozřejmě širší. Klade otázky o prostředí a událostech, které známe jen ze zprostředkovaných výkladů evangelistů vzniklých však století po nich. Dostatečný prostor k fantazii a k úvahám, jejichž důsledek - v případě náboženského smíru - by přinesl světu určitě více klidu.
Raymond Knoury:Poslední templář
Raymond Knoury:Poslední templářDomino, přeložila Hana Pernicová, 403 stran