Pro to, co bylo letos v Brně k vidění, rozhodně nevystačíme s tradičním označením opereta, muzikál, případně hudební komedie. Úvodní premiéra Offenbachova Orfea v podsvětí domácího souboru ukázala, že odvaha a chuť podívat se na operetu novýma očima dává "nejlehčí z múz" velké šance na přežití.

Tradiční muzikál představovaly dva tituly pražského Divadla na Fidlovačce, především výborně zvládnutá Deákova inscenace Hledá se muž. Zn. Bohatý; nestárnoucí pardubická Sugar, slovenský původní muzikál Adam Šangala nitranské scény, jazzová koncertní verze slavné West Side Story či oba dětské muzikály, půvabná Bornova Myška z bříška Divadla v Dlouhé a brněnská Zahrada divů, otvírající dětem svět jevištních kouzel.

Nejcennějším ziskem přehlídky však byly tituly nové, ať už Těšínské nebo na hudbu Jarka Nohavici či polský Křik s emotivní silou písní Jacka Kaczmarského. A zcela specifický, ale mimořádně působivý zážitek přineslo výborné zlínské nastudování scénického melodramu Smrt Hippodamie, které pro mnoho diváků tvořilo vrchol letošního Dokořán. Brněnským patří za pestrou přehlídku, inspirující k přemýšlení o dnešním hudebním divadle velký dík.